Paranormal

Čachtická paní se jmenovala Alžběta Báthoryová - Nádasdy. Jako datum jejího narození se udává 7. srpen 1560. Zemřela v domácím vězení na čachtickém hradu 21. srpna 1614.

Alžběta byla hraběnka z významného uherského šlechtického rodu. Podle Guinesovy knihy rekordů je největší masovou vražedkyní. Je jí připisováno až 650 vražd.V krvi zavražděných dívek se prý koupala protože věřila v omlazující účinky takovéto lázeňské procedury.

Rod Bathory vlastnil obrovské majetky zvláště v Sedmihradsku. Předek Báthoryů Vid zabil podle legendy draka, a proto v erbu používali tři dračí zuby. V čtrnáctém století se rod rozdělil na dvě větve: ečedskou a somlyovskou. Rodiči Alžběty byli Jiří z ečedské linie a Anna Báthoryová ze somlyovské linie. U Anny se jednalo už o její 3 manželství. Příslušníci rodu působili ve významných církevních i politických funkcích a zastávali ty nejvýznamnější úřady v království. Strýcem Alžběty byl např. sedmihradský kníže a pozdější král Rolska Štěpán Báthory (1533-1586). Její bratr Štěpán byl zemským soudcem a županem Somogyovské, Szabolcské a Satumarské stolice. Bátoriové mívali výstřední chování, sklony k pýše, samolibosti a sexuálním zvrácenostem. Somlyovská linie rodu vymřela v r. 1635 a Ečedská po meči v roce 1605 smrtí Štěpána, Alžbětina bratra.

8.května 1575 se tehdy 15 letá Alžběta provdala ve Vranově nad Topľou za významného uherského šlechtice Františka Nádasdyho (6.10. 1555 - 4.01.1604). Svatba trvala několik týdnů a prý se jí zúčastnilo 4.500 lidí. František byl známý velkou fyzickou silou a prudkou povahou. Byl panovníkovým rádcem a županem ve 3 oblastech. V roce 1578 se stal hlavním kapitánem uherských vojsk. Vyznamenal se v bitvách proti turkům. Alžběta měla s Františkem 5 potomků Annu, Kateřinu, Pavla, Andreje a Uršulu. Poslední 2 zmínění zesnuli v dětství. Pavel se stal vysokým stoličným hodnostářem, Anna manželkou hlavního kapitána zadunajských vojsk Mikuláše Zrínského a Kateřina manželkou zemplínského župana Drugetha. Manželský pár František a Alžběta udržoval společenské styky s předními uherskými šlechtickými rodinami v monarchii, zejména s rodinou hraběte Jiřího Thurzy. Nádasdy a Thurzo se znali z období tureckých válek. Jejich rodiny se poté navzájem navštěvovali, chodili si na svatby dětí a obě manželky si spolu dopisovaly. Před smrtí požádal František svého přítele Thurzu o ochranu pro svou rodinu a rodinný majetek.

Když Františka Nádasdyh v roce 1604 zemřel, Alžběta Báthoryová se rozhodla usadit v Čachticích, kdy jí kromě hradu náležel i zámek a 17 dědin v okolí Nitry.

Kdyby se u "Čachtické paní" neprojevily sadistické sklony, asi by jí dnes znalo pouze pár historiků. Jenže ona byla žena, které nebylo souzeno upadnout v zapomnění. Za Alžbětou Báthoryovou se opona času nezatáhla. Neví se přesně kdy se Alžběta dala do služby Ďábla, ale je docela pravděpodobné, že své zločiny páchala ještě za života svého manžela, který o jejich zvrhlých skutcích nejen věděl, ale také je úspěšně kryl. Oproti vžitému názoru, že Čachtická paní své hrůzu vzbuzující skutky páchala pouze v Čachticích se staví mnozí badatelé a místy činů označují také Sárváre a kupodivu i Prešpurk, Vídeň a další místa.

Alžběta, která hovořila nejen maďarsky, ale i latinsky a německy s oblibou v mrazech polévala své oběti vodou dokud nezmrzli. Tato velmi vzdělaná žena propichovala lidi jehlicemi, pálila otevřeným ohněm a do genitálií jim vkládala žhavé železo. Její oběti umíraly v strašných mukách.

V okolí jejich sídel byly nalézány části lidských těl. Pomocníci Alžběty totiž mnohokrát nedbale provedli svou práci a vlci vyhrabali těla pohřbená do mělkých hrobů.

Oběti čachtické paní přihrávali její služebníci, kteří verbovali převážně dívky, sirotky, ale dokonce i potomky chudých šlechtických rodin do výhodné služby na sídla Alžběty.

Rozsah ukrutností páchaných čachtickou paní Alžbětou byl i v její době děsivý. Její nelidskosti se dostávají na veřejnost. Proti jejímu konáni se zveda vlna odporu. Protestantský kazatel Š. Maďari napsal králi o Báthoriové dopis. Čachtický farář Abrahamides-Ponický se obrací o pomoc na svého nadřízeného superintendanta Eliáše Lányho z Bytče.

5.března 1610 Král Matyáš II. přikazuje hraběti nejvyššímu zemskému správci hraběti Thurzovi prošetřit chování Čachtické paní.

Thurzo se dostal do těžké situace. Podle zákonů by měl za tak hrůzné skutky postavit před soud s jednoznačným výsledkem trestem smrti i vysoce postavenou šlechtičnu jakou byla Alžběta Báthoryová. Z přátelských, příbuzenských a politických důvodů takovému řešení však musel zabránit. Zdržuje vyšetřování a s zeti čachtické paní se snaží o záchranu majetku rodiny. Alžběta je pod nátlakem donucena podepsat listinu, kterou celý majetek přenechává svým dětem.

Alžběta stále spoléhala na své postavení, kvůli vyšetřování ale prý měla v Čachticích nachystanou kolonu vozů pro případný útěk do Sedmihradska.

29. prosince 1610 Thurzo s Alžbětinými zeti a vojáky nečekaně přijel do Čachtic. Alžbětu přistihli při mučení mladých děvčat. Podle dopředu dohodnutého plánu ji Thurzo na místě odsoudil na doživotní domácímu vězení na Čachtickém hradě.

V lednu roku 1611 se konal soudní proces ve Velké Bytči bez účasti Alžběty. Jan Ujvárim zvaný Ficko byl odsouzen k trestu smrti stětím hlavy, Helena Jóová a Dorota Szentesová byly odsouzeny k odštípnutí prstů na rukou a k upálením zaživa. Rozsudek byl ihned vykonán. Za několik dní poté odsoudili k upálení čarodějnici Majerníkovou z Myjavy u které si u ní Alžběta Báthoryová objednávala jedy.

14. ledna 1611 král nařizuje nové vyšetřování a žádá pro Bathoriovou trest smrti. Thurzovi se to však podařilo odvrátit. Když se panovník dozvěděl o listině podle které by stejně veškerý majetek Alžběty připadl jejím dětem, tak asi ztratil o případ zájem.

21.srpna 1614 zemřela Alžběta ve svém domácím vězení na Čachtickém hradu. V listopadu jí pochovali do krypty čachtického kostela, některé zdroje tvrdí, že je pochována v rodinné hrobce v Sárvári.

Alžběta však žila dál v lidových pověstech. Dnes už těžko říct, které části vyprávění se zakládají na pravdě a které jsou pouze smyšlenými pohádkami. Nikdy se například neprokázaly koupele v krvi mladých dívek ani použití tzv. železné panny (mechanizmus v podobě duté lidské postavy, který při uzavření probodl kovovými hroty toho kdo byl uvnitř). Prokázán nebyl ani kanibalizmus z kterého byla před soudem jedním ze svědků obviněna.

Velký rozpor je v počtu obětí. Podle soudu s jejími komplici bylo obětí mezi 37 až 80 lidmi. Mnoho badatelů se zmiňuje až o 650 obětech. Četl jsem ale i zdroje, které zmiňují 3000 obětí.

Někteří historici ve snaze být originální tvrdí, že Čachtická paní se stala obětí politických pletek. Část z nich tvrdí, že za celou kauzou stál palatin Thurzo a jiní by rádi obvinili Habsburky. Ať už je na jejich klebetání kousíček pravdy, ať už Čachtická paní umučila i jen desetinu jí připisovaných obětí, tak to rozhodně nebyla nevinná oběť, ale tvrdý feudál, který zneužíval nepřirozené moci nad ostatními lidmi, podobně jako to dělají novodobí páni - politici, poslanci, vláda. ^zdroj