Psychopomp a Yokai
Psychopompové (ze starořeckého ψυχοπομπός - psuchopompos „průvodce duší“) jsou bytosti, duchové, andělé nebo božstva objevující se v mnoha náboženstvích jejichž úkolem je doprovázet duše zesnulých do posmrtného života. Jejich rolí není soudit mrtvé, ale pouze jim zajistit bezpečný přechod. Často se objevují v pohřebním umění a v různých dobách a kulturách byli spojováni s koňmi, lelky, krkavci a havrany, vránami, psi, sovami, vrabci, kukačkami a jeleny. Pokud byly spojováni s ptáky, jednalo se často o jejich hejna která měla čekat u domu umírajícího.
Klasickými příklady psychopompů v řecko-římské a egyptské mytologii jsou Cháron, Hekaté, Hermés, Merkur, Vanth a Anubis. V mnoha vírách jsou duše před odchodem do podsvětí násilně vytrženy ze svých těl. V jungiánské psychologii jsou psychopompové prostředníky mezi vědomím a nevědomím. Ve snech jsou symbolizovanými moudrým mužem či ženou, případně nápomocným zvířetem. V mnoha kulturách zaujímá roli psychopoma šaman, což nemusí zahrnovat pouze roli průvodce do podsvětí, ale také pomoc při porodu, tedy příchodu duše na svět.
zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Psychopomp
Podle japonského folklóru mohou předměty opakovaným používáním během času získat vlastní osobnost. Tato démonická přítomnost se fyzicky projevuje jako zvrácená, nehotová bytost, jejíž motivy jsou pro lidstvo nesrozumitelné. Yokaiové jsou známí tím, že zkazí vše, co se dostane do jejich vlivu, jsou nepřátelští k lidem a zabíjejí je. Přisvojují si zdánlivě náhodná místa v divočině nebo u venkovských cest.
zdroj:
Naučte se kreslit - Nemrtví, 2008, str. 118, Zoner Press, Keith Thomson