Želva je prastarým symbolem dlouhověkosti ,vytrvalosti ,trpělivosti a životní moudrosti. Želva patří k nejstarším druhům plazů ,známe želvy suchozemské i vodní ,býložravé i masožravé a všechny tyto druhy hrály důležitou roli v mýtech a symbolice národů ,které se s nimi setkávaly. Asi nejznámějším mýtem je asijská legenda o želvě jménem Bedawang na jejímž obrovském krunýři stojí čtyři sloni ,kteří nesou na svých zádech celý svět. V této a podobných legendách má želva rysy samotné matky země. Také pomalý metabolismus želv a jejich dlouhověkost spojuje tyto tvory se základními zemskými energiemi. Indiánští šamani často používají želvích krunýřů k výrobě posvátných chřestidel jejichž zvuk má moc nás s těmito energiemi spojovat. Ve staré Číně byla želva patronem a ochráncem chrámů a z jejího krunýře se zde věštilo.
Tento symbol představuje tři fáze Měsíce (dorůstání ,úplněk a ubývání) a zároveň tři podoby měsíční bohyně (pannu ,matku a stařenu).
Uctívání trojné bohyně je jednou ze základních charakteristik wiccanské víry. Vychází z prací Roberta Gravese a nachází oporu v rozličných podobách Bohyně u starověkých pohanských kultur.
Dorůstajícímu Měsíci odpovídá bohyně v podobě panny. Narozdíl od křesťanské panny Marie ,která je ztělesněním pokory a odevzdání se ,je mezi pohany bohyně v panenské podobě vnímána spíše jako divoká anezkrotná bytost ,křehká i prudká zároveň. Není vůbec divu ,že se nezávislá panenská lovkyně Artemis (Diana) stala tolik oblíbenou u feministicky orientovaných wiccanek.
Fáze úplňku je symbolem plnosti ,zralosti a mateřství a odpovídá neolitickým obrazům Velké Matky plných tvarů. Bohyně Matka je dárkyní úrody a ochránkyní rodících žen.
Ubývající Měsíc představuje bohyni v podobě stařeny. Jako stařena nahání bohyně trochu hrůzu ,protože symbolizuje síly smrti ,zimy a zmaru. Zároveň ale představuje možnost transformace ,regenerace a znovuzrození.
Symbol trojné bohyně je mezi wiccany velice oblíbený. V meditaci pomáhá zaměřit pozornost na energii bohyně a často se objevuje sám ,nebo ve spojení s jinými symboly (pentagram ,triquerta ,atd.) ,jako dekorace a znamení wiccanské víry na knihách stínů ,pentaklech ,rituálních oděvech a špercích.
zdroj
Růže
Tím ,čím je pro východní tradici lotos ,je pro tradici západní růže. Růže je symbolem dokonalosti ,osvícení a tajemství. Růže je též symbolem Afroditiným a Venušiným a tak podobně jako pentagram představuje Božské ženství ,mateřství a lásku. Také křesťanství přejalo růži jako symbol Marie ,královny nebes. Soustředné okvětní lístky růže symbolizují otáčející se kolo života a magickou spirálu věčnosti. Střed růže představuje hluboké tajemství vesmíru ,zdroj ,který způsobuje pohyb a osu kolem které se vše otáčí. Né náhodou se kruhovým mozaikám na oknech či stropech starých budov říká rozety a modlitebním korálkům Matky Boží růženec.
Barva květu a počet okvětních lístků může do značné míry měnit význam tohoto symbolu. Například z alchymie známe růži červeno-bílou ,která představuje světlo a čin ,a nevyhnutelnou
dualitu ,kterou je třeba překlenout pro vytvoření celku. Mystický řád Rosenkruciánů zase používá symbol pětilisté růže a kříž přičemž čtyřka kříže společně s pěti okvětními lístky růže ,tvoří číslo devět ,které bylo posvátné už starým Keltům.
Pětilistá růže v kombinaci s pentagramem tvoří tzv. Růžový pentagram ,který prý chrání před vnitřní rozpolceností a pomáhá zachovávat mlčenlivost a tajemství. Růži ,jako symbol mlčenlivosti můžeme vidět i v lidovém zvyku jízdy králů ,kde vyvolený ověnčený král drží v ústech růži ,aby nemohl promluvit. V německu se zas dříve zavěšovala růže nad místo ,kde se vedli hovory ,které měli zůstat v tajnosti.
Kromě pětilisté růže se můžeme také setkat s růží čtyřlistou symbolizující čtyři živly a stabilitu ,s růží šestilistou (symbol makrokosmu) a jednadvacetilistou značící ovládnutí božského principu.
V lidové magii nesměla růže chybět při kouzlech přivolávajících lásku či krásu.
zdroj
Septagram
Sedmicípá hvězda septagram (též heptagram) je staré magické znamení užívané v astrologii a alchymii. Jeho sedm cípů odkazuje k sedmi základním planetám : Slunci ,Měsíci ,Merkuru ,Venuši ,Marsu ,Jupiteru a Saturnu, s nimiž pracovala tradiční astrologie před objevením Uranu (1781),Neptunu (1846),a Pluta (1930) ,a k sedmi dnům v týdnu ,které tyto planety ovládají.
Číslo sedm bylo posvátné pro Sumeřany a Babyloňany.Biblický Starý zákon propůjčuje číslu sedm
vševědoucnost (sedm očí Jahvových) a moudrost (moudrost si vystavěla dům na sedmi sloupech ,sedm stupňů vedlo též do Šalamounova chrámu a zde stál sedmiramenný židovský svícen menora). V alchymii existuje sedm stupňů ,kterých je třeba dosáhnout ,abychom získali kámen mudrců.
Septagram kromě toho patří,tak jako ostatní hvězdice ,mezi důležitá ochranná znamení. Namalovaný či vyrytý septagram můžeme použít k ochraně předmětu před jejich poškozením. Mezi wiccany je to oblíbený symbol zdobící nejednu knihu stínů ,v Cunninghamově knize Living wicca nalezneme septagram jako značku pro magickou energii a wiccanská tradice Blue Star si modrou variantu tohoto symbolu zvolila za svůj oficiální znak.
zdroj
Kříž
Kříž je jedním z nejstarších a nejznámějších symbolů, který užívá několik náboženství, a to zvláště křesťanství. Jedná se o geometrický obrazec, skládající se ze dvou úseček či obdélníků, které zpravidla svírají pravý úhel, a dělí tak jednu nebo obě úsečky vedví.
Tento symbol může označovat rozdělení světa na čtyři elementy či světové strany, případně popisovat spojení božského (vertikála) a lidského či světského prvku (horizontála).
Kříž (lat. crux) však také označuje popravčí nástroj, užívaný ve starověku Babyloňany, Féničany, Peršany nebo Kartáginci, od kterých jej převzali Římané (neužívali jej však Egypťané a Řekové). V římské říši sloužil k popravě zločinců – otroků, politických buřičů a těch, kdo nebyli římskými občany. Kříž mohl mít různou podobu; kromě tradičního tvaru † se mohl podobat písmenům T nebo X. Vzhledem k tomu, že na kříži byl popraven i Ježíš Kristus, stal se kříž, počínaje 5. nebo 6. stoletím, typickým znamením křesťanství.
Typy křížů
.
Kříž |
Popis |
Ukázka |
Řecký kříž |
Také znám jako crux immissa quadrata, užívá jej obvykle východní církev. Kříž má všechna čtyři ramena stejně dlouhá.
|
 |
Latinský kříž |
Nejznámější podoba kříže je s prodlouženou částí svislého břevna tzv. kříž latinský. Ten je nejužívanějším symbolem západní křesťanské církve.
|
 |
Ondřejský kříž |
V podobě písmene X, na němž byl umučensvatý Ondřej, nachází se např. na vlajce Skotska;
|
 |
Kříž sv. Antonína |
Někdy též kříž tau či crux commissa v podobě písmene T. V této podobě nejčastěji vytvářeli Římané kříže pro popravy;.
|
 |
Svatopetrský kříž |
Obrácený latinský kříž, na němž měl být podle legendy popraven apoštol Petr; vzhledově shodný se symbolem satanismu;.
|
 |
Ankh |
též crux ansata v podobě písmene T, nad nímž je ovál nebo kruh; původně egyptský symbol života, později přijatý koptskými křestany;
|
 |
Patriarchální kříž |
nebo také dvojitý, kříž se dvěma příčnými břevny. Dnes platí tento kříž za biskupský. Kratší příčné břevno má naznačovat tabulku, na níž Pilát dal napsat jméno a vinu Ježíšovu.
|
 |
Papežský kříž |
Kříž charakterizují tři různě dlouhá příčná břevna, uspořádaná shora od nejmenšího po největší, užívá jej ve svém znaku papež.
|
 |
Pravoslavný kříž |
nebo také Ruský, jako sybol jej používá ruská pravoslavná církev. Ukazuje pod dvěma vodorovnými břevny ještě jedno malé příčné břevno určené pro přibití nohou.
|
 |
Keltský kříž |
Latinský kříž nebo řecký rovnoramený kříž, jehož střed obepíná kruh.
|
 |
Labarum |
Chrismon, Chi-Rho. Monogram, který tvoří řecká začáteční písmena Ježíše Krista. Latinské X je řecké CH, a latinské P je řecké R..
|
 |
Kříž kalvarijní |
Kříž stojí na základně, která má připomínat Golgotu.
|
 |
hákový kříž |
mnoho významů viz článek svastika.
|

 |
Posednutí a následné nebezpečí
(Honza, 30. 6. 2019 22:18)