Moje setkání s duchy - aneb realističtěji to už nejde!
Toto místo by mělo sloužit k povídkám o vašich záhadnáých setkání s duchy, či tajemnem. Napište příběh do komentářů a poté bude přidán sem na stránky!!!
Začnu já (Admin) se svými setkáními.
(následující fota jsou ilustrační)
Dům, který vlastně nikdy nebyl!
Byl jsem tak v 4. - 5. třídě. Byl jsem společně se svou třídou a paní učitelkou na exkurzi "Poznej své město", při kterém jsme procházeli památky našeho města a dostávalo se nám k tomu náležitého výkladu. Inu po čase jsme zamířili k místnímu klášteru a jeho kostelu. Ještě jsme ani nedošli a naše pohledy spočinuly na staré roubené stavbě. Její obvodové zdivo sice drželo, pokryté však bylo bílým popelem a střecha byla prohořelá. Jak to tak bývá - děti jsou zvědavé a tak jsme nahlíželi do domu. A abychom lépe viděli. museli jsme se tu a tam opřít o okení parapet apod.
Po čase jsem si na tuto příhodu vzpoměl a začal o ní mluvit se svýými spolužáky. Když na mě podivně pokukovali, zjistil jsem, že vůbec neví o čem mluvím a tuto příhodu si nepamatují. Pokrčil jsem nad tím rameny a šel se zeptat učitelky. Když ale i ona nevěděla o čem je řeč, začalo mi to celé být trochu podívné. Začal jsem tedy pátrat. Ptal se místních lidí, pamětníků, v místním muzeu, historiků ... To co jsem zjistil se mě drží do dnešního dne. NIKDY na tom místě, které jsem poisoval, ŽÁDNÝ takový dům nebyl a ani v těch místech nehořelo!
Viděl jsem snad něco, co se stalo dávno před tím? V 15. století byl u nás ve městě obrovský požár. Uhořel tam snad někdo a dával mi o tom vědět? - Pravda je, že jsem do těchto míst zavítal ještě několikrát i při svém pátrání, ale zjevení domu se neopakovalo.
Duch utopené?
Tento příběh je trošku mladší než ten předešlý. Váže se k mému pobytu na vysoké škole. Od vlakového nádraží ke kolejím se dalo jít dvěma cestami. Delší a nepěknou přes město. Druhou, kratší a hezčí, podél řeky. Cesta je lemována stromy po jedné a řekou a stromy po druhé straně. Zvláště v noci dokáže být dost děsivá. To co se stalo mě, ale nemělo nic společného s děsivou atmosférou. Jen jsem totiž vešel na tuto cestu, projel kolem mne ledový vítr. Otřásl jsem se, ale šel jsem dál. Najednou cítím, jak se do mé paže snaží někdo zavěsit. Vylekaně jsem se otočil, ale nikde nikdo. Nechal jsem pocit pocitem a šel jsem dál. A zase, ledová paže, co se zcela jasně snažila zavěsit do té mé. Byl jsem celý vylekaný. Po pár krocích pokusy přestaly a už jsem nnic necítil. Nutno podotknout, že se v řece, co vedla vedle utopilo již několik lidí. Jsou známy i případy, kdy lidé skočili z mostu a zabili se právě na tom místě, kde jsem cítil ledové dotyky. Byl to nějaký vzkaz ze záhrobí? Nebo jen moje fantazie?
Komentáře
Přehled komentářů
Předem se omlouvám, že tu chci zveřejnit příběh , který se duchů netýká , ale já už nevím kam se mám obrátit.
Není to můj příběh, ale mojí nejlepší kamarádky, která si z toho odnáší děsivé zážitky.
Ten den, když přišla do školy (nepamatuji si datum cca: říjen , listopad ,takže je to už skoro 4-5 měsíců. ) vůbec se semnou nebavila a byla plná takové strašně tíživé energie. Při konci školního vyučování , mi oznámila , že se jí v noci přihodily nepopsatelné situace a že mi je nemá jak dokázat. Mluvila o příšerným randálu nad jejich střechou, když ležela ve své posteli. Není to zvuk letadla ani auta, nebo jí to tak aspoň nepřišlo. Znám její pokoj, takže vím , že po levém boku její postele je takové střešní okénko a vedle okénka je zeď, která je naproti posteli. Snažila se mi popsat řadu světel červené a zelené barvy, které se přes okno náhle při randálu promítaly na té zdi. Problikávaly . Byla ve velké křeči, ale to snad bývá každý , když má pocit , že ho napadá ufo. Prostě jen civěla na zeď hemžící se světly. Pak to zmizelo. Stalo se to v 0:40. Snažila jsem se kontaktovat už všechny možné stránky, ale zatím marně.Tak se ptám , jestli by se to dalo případně nějak vysvětlit. Nemyslím si, že by si to vymyslela. Tahle holka nemá zapotřebí se zviditelňovat. Navíc při vyprávění se několikrát rozplakala , pod nátlakem strachu, že "TO" přijde znovu a že se (my je nazýváme mmozemšťané) pokusi dostat blíž. je přesvědčená , že se ve světě uskutečňuje unášení lidí bytostmi z jiné planety. Děkuji za případnou odpoveď
Re: Setkání s UFO
(jana kotlářová, 16. 3. 2015 19:19)ahoj stalo se mi něco podobného ten zvuk neumím to moc popsat znělo to jak kdyby tam bylo sto hrnců a do nich někdo douchal paličkou taky jsem často viděla světla která se pohybovala ohromnou rychlostí asi týden před tím zjevením ve dne jsem viděla takové tečky stříbrné placaté se pohybovat na obloze a najednou jsou fuč upřímně jsem z toho vystrašená
Re: Re: Setkání s UFO
(Jirkas, 4. 8. 2019 23:07)
Ahoj, takový ufo jem viděl před 9ti lety na festivalu Masters of rock...
Vrátil jsem se večer do kempu a nad tou loukou jsem zpozoroval disk, resp viděl jsem jen asi 10 blikajících světel po obvodu.
Zajímavý je, že měli napůl zelenou a napůl červenou barvu. Problikávali furt dokola....
Takhle to tam viselo asi minutu, pak jak když přepneš vypínač to zmizelo....
Možná jednou ve třiceti?
(Šárec, 26. 6. 2018 18:22)
Ahoj, ani nevím, jak svůj příběh pojmenovat. Ale začal už v dětství, kdy mě tyto vody tajemna lákaly. Takže Věřte, nevěřte, mysteriózní horory a dokumenty o duších byly běžnou zálibou. Zároveň mi to jako dítěti nahánělo strach. Takže když jsem musela jít spát, zatímco rodiče sledovali ještě televizi, měla jsem pokoj dokořán s rozsvícenou chodbu před samotným pokojem. Roli hrál možná polospánek, ale pak se mé vědomí hodně probudilo. Slyšela jsem klapot dveří od vedlejšího pokoje a z rozsvícené chodby šel stín člověka. I zvuky kroků byly opravdové. Jenže oba rodičové se stále koukali kdesi v obýváku na oblíbený film a nikdo z nich nikam nešel. Pro jistotu jsem se jich zeptala a samozřejmě mou obavu potvrdili – nikdo nic a jiná další osoba doma být nemohla. Otec se pak svěřil, že doma viděl ještě dávno před tím, kdy jsem byla ještě menší, tmavou siluetu postavy. Mamka mu to nevěřila, otec byl vtipálek. Ale právě proto by se nám časem přiznal ke svému žertu. O tomto setkání nechtěl ani mluvit.
O něco později v pubertě jsem se zúčastnila akce s přáteli ve starším třípatrovém domě. Náhodou v něm bydlely starší dvojčata – ženy. Jedna z nich byla matkou kamaráda, který nás na akci pozval. Obě paní umí nějakou komunikaci s druhým světem. Občas se u nich dějí zvláštní věci, co vím z vyprávění. Jedna se mi stala osobně. Kamarád má pokoj úplně nahoře a z něj vede žebřík na půdu. Tam jsme na tajňáka chodívali kouřit. Když večer při kouřové sešlosti zazvonil zvonek, šla se celá parta otevřít dalšímu kamarádovi. Já zůstala na půdě sama s pocitem, že sama právě nejsem. Jen tak do větru jsem nahlas řekla, že chci znamení, jestli tu je někdo se mnou. A v ten moment hned zhasla žárovka. Bledá a vyděšená jsem hned slezla dolů do pokoje. Nakonec jsme v tom pokoji i nocovali. Tady přichází asi nejhorší osobní zážitek vůbec, který jsem musela následovně někde vygooglit, zda měl někdo podobný pocit. Mluvil ke mně hlas. A zněl jako kamarádův, který spal jen kousek dál. Ale zněl naštvaně a říkal mi, že do mě ta pila hezky půjde. Jelikož mám strach ze všech možných operací na světě, hlavně těch se srdcem, hned se mi vybavila pila hrudní kosti. Strachy, opravdu strachy jsem chtěla na spící zakřičet, ale byla jsem ztrnulá. Nemohla jsem se ani hnout a už vůbec mluvit. Jakoby mě někdo držel proti své vůli. Pak jsem se právě dočetla, že se tento podobný stav při setkání s duší může stát. Každopádně jsem k nim pak dlouho nepáchla a když jo, jen na chvilkovou návštěvu.
Poslední věc se mi stala asi před třemi lety – když zemřel táta. Nemá smysl vyprávět, jak se to stalo, ale jedou se ocitl na jipce, pak na áru (možná obráceně, už nevím) a pak nakonec na LDN, kde po roce zemřel. OD prvního dne, co se dostal do nemocničních spárů, byl v umělém spánku. Když se probudil po velmi dlouhé době, bylo to jen tělo. Které koulí očima kolem sebe a nic nevnímá a nereaguje. V den smrti se mi ráno zdál sen, který byl vyobrazen reálně. Žádné vymyšlené a zkreslené nesmysly. Stojím před jeho domem a potkám jeho velkého přítele a souseda (umřel mezitím, co byl otec na LDN). Měl černou koženou džisku, nepřítomný pohled s černýma rohovkama, držel cigaretu a pak se objevil taťka. Otec hodně pil a to mu bylo osudným, což právě nechci moc rozvádět, ale musím to trošku kvůli snu nastínit. Říkali mi v tom snu, k mé osobě „nemají tě rádi, protože piješ“. Přitom pil taťka, né já. No a večer kolem osmé umřel. Možná se šel něžně do snu rozloučit, kdy ho už vyhlížel kamarád, který ho chtěl doprovodit. Od té doby se mi nic zvláštního nestalo.
Mamka se naučila různé věci související s čakrami, věří na anděly a kdysi měla přítele, který mi řekl, že ve 30ti budu umět mluvit s druhou stranou. Ale nemusím ten dar přijmout. A taky se není čeho bát, prý si odpovím na spousty otázek. :-D Tak nevím, ještě mám 3 roky čas. Každopádně díky, že jste dočetli až sem. Za Vaše názory nebo podobné situace budu ráda, díky.
Vaše příběhy..
(Kuba, 22. 3. 2018 1:51)
Z vašich "příběhů" jsem vypozoroval pár poznatků:
- často máte bujnou fantazii
- rádi si vymýšlíte, ale většina z vás nemá slohové nadání, takže číst vaše povídky a příběhy, je dost utrpení
- jsou mezi vámi tací, kteří by potřebovali odbornou pomoc (psychologa, psychiatra)
Zrcadlo
(Marti, 13. 3. 2018 19:05)Pracuji jako sestra na rtg a v naší vyšetřovně se při klidu děje něco divného. Odpoledne, když je klid, vídáme periferním zrakem takové stínové postavy projít vyšetřovnou. A dnešní ráno nás čekal šok po příchodu na pracoviště. Otevřeli jsme kabinku jako každé ráno. Zrcadlo pro pacienty leželo na zemi rozbité. Přitom ale skoba, na které viselo, zůstala ve zdi neporušená. Průvan to být nemohl, přes noc je vše zavřené a zamčené. Navíc kabinka je malá a dveře vedoucí odtud na vyšetřovnu byly také zavřené. Dost děsivé...
Duchové
(Martin, 27. 8. 2017 0:09)
Chtěl bych jenom říct, že duchové opravdu jsou. Je lepší je nazývat duše. Každý z nás v životě zažil pocit, že za ním někdo stojí, viděl periferní prolet černého stínu, byla mu zima, sviralo ho u srdce apod. Každá duše vycítí jedince (nás), že jsme citliví a chce kontakt, něco dořešit vyslechnout. Místo, kde se stala tragická událost je většinou protkáno dušemi, které se nemohou inkarnovat, protože nedošlo ke smíření, co se v posledním životě stalo. Těch míst je hodně, obzvláště v naší republice. Ale není to jako v hororech! Duše se zjevují málokdy. Děti vidí duše do zhruba 8 let, pak je jen cítíme. Proto, pokud si to z vás někdo přečte, pamatujte, že:
- nevyvoláváme duše ze srandy a zvědavosti
- mluvte na ně v myšlenkách
- buďte trpěliví, nevyhanejte je
- pokud "straší", upozorňuji na sebe
listy
(romana , 2. 7. 2017 4:48)Asi nevím jak to popsat,probudila jsem se hroznou zizni,tak jdu do kuchyně se napít, mám kocoura osm měsíců, chytala jsem po skříňce kde jsou sklenicky,a mezitim na me z vrchni policky spadla kupa papiru,byly to žádosti o azylovy dum,ktere jsem stale nevyplnila,tak si říkám, zase kocour,padal list po listu,napila jsem se a šla lezet,jenze dojdu do postele a kocour uplne tvrde spal.pro me osobne je to znameni,odejit i s dcerkou od pritele co mi ublizuje.R.
Mirabell
(* Azor, 26. 6. 2017 16:00)
dobrý den
je mi 15 když bylo to před 3 měsíci (stalo se to ve škole)
přišla ke mě holka představila se jako Mirabell řekla že je tu nová a jenom na chvíly...
tak sme se začali bavit řekla mi že bude ve stejné třídě jako já a jelikož většinu školního roku sedím sama tak sem jí řekla že může sedět se mnou na začátku hodiny mi bylo divné že učitel žačku nepředstavil ale postupně mi to bylo jedno a začali sme se normálně bavit a na učitele hodinu i spolužáky sme zapoměli
(druhý den)
hned ráno za mnou došla školní psicholožka že si se mnou chce popovídat nechápala sem kvůli čemu a tak sem za ní šla a zeptala sem se jí proč se mnou chce mluvit
řekla mi že si spolužačky stěžovali že sem si povídala sama pro sebe celý včerejší den
a já jí řekla že sem si nepovídala sama ze sebou ale s Mirabell s tou novou žačkou
avšak se stalo něco děsivého:řekla že tu žádná nová žačka není
chvíli sem si s ní tedy povídala a šla sem spátky do třídy o Mirabell (nebo jak jí říkám já Mir) už nepadlo ani slovo
došla sem do třídy a zeptala sem se Mir co je vůbec zač neodpověděla zeptala sem se jí ještě několikrát asi po 10x odpověděla že by bylo lepší kdyby už šla že časem pochopím
od té doby sem viděla Mirabell ještě 2x nic neřekla pouze se zjevila ale vipadala strašlivě strašně zhubla a byla celá od krve a po celém těle škrábance
nechápu to
nevíte nekdo co s tím ???
PS : není první duch co jsem viděla vidím je často ale ne pravidelně
Mirabell
(* Azor, 26. 6. 2017 15:59)
dobrý den
je mi 15 když bylo to před 3 měsíci (stalo se to ve škole)
přišla ke mě holka představila se jako Mirabell řekla že je tu nová a jenom na chvíly...
tak sme se začali bavit řekla mi že bude ve stejné třídě jako já a jelikož většinu školního roku sedím sama tak sem jí řekla že může sedět se mnou na začátku hodiny mi bylo divné že učitel žačku nepředstavil ale postupně mi to bylo jedno a začali sme se normálně bavit a na učitele hodinu i spolužáky sme zapoměli
(druhý den)
hned ráno za mnou došla školní psicholožka že si se mnou chce popovídat nechápala sem kvůli čemu a tak sem za ní šla a zeptala sem se jí proč se mnou chce mluvit
řekla mi že si spolužačky stěžovali že sem si povídala sama pro sebe celý včerejší den
a já jí řekla že sem si nepovídala sama ze sebou ale s Mirabell s tou novou žačkou
avšak se stalo něco děsivého:řekla že tu žádná nová žačka není
chvíli sem si s ní tedy povídala a šla sem spátky do třídy o Mirabell (nebo jak jí říkám já Mir) už nepadlo ani slovo
došla sem do třídy a zeptala sem se Mir co je vůbec zač neodpověděla zeptala sem se jí ještě několikrát asi po 10x odpověděla že by bylo lepší kdyby už šla že časem pochopím
od té doby sem viděla Mirabell ještě 2x nic neřekla pouze se zjevila ale vipadala strašlivě strašně zhubla a byla celá od krve a po celém těle škrábance
nechápu to
nevíte nekdo co s tím ???
PS : není první duch co jsem viděla vidím je často ale ne pravidelně
děsivé setkání
(Jana, 1. 3. 2015 22:05)Dobrý den. Před pěti lety jsme koupili starší dům na samotě. Do nedávná bylo vše v pořádku, než mi mladší dcera řekla, že na verandě,když šla domů ráno od kamarádky viděla projít tmavou siluetu člověka. Myslela si,že to byl její otec. Bylo po třetí hodině ranní. Potom se jí stalo,že když spala,tak jí prý něco zatahalo dvakrát něco za nohu takovou silou,že ji to vzbudilo a na noze měla otisk ruky. Potom se jednou v noci vzbudila a mela u postele malou dlouhovlasou holčičku.Moc jsem tomu nevěnovala pozornost a řekla jsem jí, že kdo ví co viděla až do včerejska. Moje starší dcera má dvouletého syna. Ten se skoro noc co noc vzbouzi několikrát za noc s pláčem. Jelikož pracujeme s manželem v zahraničí a domů jezdíme jednou za měsíc ,tak k nám občas jezdí starší dceři pomáhat babička,protože dcery manžel jezdí v týdnu kamionem,tak aby tam nebyla sama,protože mladší dcera bydlí v přízemí domu a starší s vnukem a manželem v patře. Jenže včera mi tchyně řekla mezi řečí, že je ten barák prokletý. Večer, když vnuk usnul,jsme si sedly a já se jí zeptala jak to myslela a ona i řekla, že jednou když už ležela v postely,tak se ji tam zjevil kluk v kauci a měl zrzavé vlasy a kšiltovku. Ale t prý nebyl to nejhorší. Jednou ležela a říkala,že ležela v postely a chtěla usnout ale nemohla,protože venku svítil měsíc a osvětloval pokoj,když si najednou všimla, že u jedné stěny je tmavý stín ale nebyl tam nic od čeho by mohl být a najednou se z toho stínu začala zobrazovat silueta člověka v kápy. Pomalu zvedala hlavu a najednou uviděla rudé žhnoucí oči a pusu otevírala víc a víc. Rychle zavřela oči a prosila boha ať je to pryč. Po chvíli je otevřela a bylo to pryč ale až do rána nespala. Zjistila jsem,ze majitel domu zemřel v truhlarne, která je součástí domu. Jejich dcera spáchala sebevraždu ,protože byla nemocná. Když jsme dum koupili, tak dcery přítel po dvou letech spáchal sebevraždu, protože se s nim chtěla rozejít. Manželovo otec zemřel rok poté. Můj otec před dvěma lety. Jsem vyděšená jestli je t jen shoda náhod a nebo jestli ten dům není dům hrůzy
Re: děsivé setkání
(Ester, 1. 9. 2015 12:10)S tím vám můžu pomoct, protože jestli jste vyděla tu postavu s rudýma očima byl to duch člověka psedlého démonem, a toho se nemusíte bát tedy pokud nepřijde znovu.
Re: děsivé setkání
(Svist007, 4. 3. 2017 11:36)Jediné co potřebujete je propadnou Kristu...Bůh nás všechny chrání od těchto mocností a klade kolem nás své anděly...taky by vám mohla pomoci i křesťanská muzika...pokud ji nahlas pustíte a necháte pár hodin hrát...žádná zlá mocnost nevydrží v místech kde se chválí Ježíš a náš Bůh...jako příklad vám mohu dát Casting Crowns, Newsboys, Michael W. Smith, Skillet,...vše to jsou kapely vyloženě chválící Boha...
Napadena duchem
(komiii, 13. 5. 2014 6:30)Dobrý den,chtěl bych se s někým poradit zda je možné aby duch napadl osobu úderem flašky do hlavy.Moje známá šla v noci do kuchyně si natočit štávu a něco jí udeřilo prázdnou flaškou do hlavy když si chtěla rozsvítit v kuchyni.Podotýkám že byla v bytě naprosto sama a byt měla zamčený.Již dříve se v bytě odehrávaly nevysvětlitelné záhady.Její druh zemřel 25.5 a rok poté přesně 25.5 se ráno rozehrálo přání které když se otevře tak hraje melodie.Několikrát se samovolně otevřely dveře,na nějaký čas třeba zmizel zubni kartáček a pak se opět objevil na svém místě.Dokonce se i samotný stůl nazdvihl o 20 cm.Dotyčná už si neví rady jak se těhto nepříjemných zažitků zbavit.Poradí někdo?Tyto záhady se stávají od smrti jejího druha.Děkuji za každý názor.
Re: Napadena duchem
(Admin, 27. 7. 2014 23:17)Ano nektere entity ovladaji pohyb veci ... Uchopuji je myslenkami - fyzicky je nedrzii. Problem je s vyhnanim entity. Na to doporucuji zjednat profesionala. Pro zacatek radim zaklady - vysypat prahy a parapety soli - posvetit steny popr zakopat suk do zakladu etc etc
Re: Re: Napadena duchem
(lukás, 13. 12. 2016 14:46)jaroslav drábek je lovec duchu najdi si na pc www.eprv777cz.
Re: Re: Re: Napadena duchem
(admin, 13. 12. 2016 15:28)Prosim nevkladejte nam sem konkurenci, dekuji viz pravidla
Re: Napadena duchem
(totenkopf777, 10. 9. 2014 15:20)Moje maminka podobně po tom co zemřela dávala o sobě vědět. Paní která mi vykládá karty mi poradila říkala ,že není věřící, ale že je to řešení. Poradila mi abych šel do nebližšího kostela za farářem a požádal ho aby odsloužil mši za mojí zesnulou maminku. Při pozvihování když se zvoní zvonky se jí otevře tunel kudy bude moci odejít do světa kam patří. Je důležité aby jste na té mši byl přítomen. Udělal jsem dle rady a bylo po strašení.
Re: Napadena duchem
(Svist007, 4. 3. 2017 11:28)Pokud problém přetrvává zkuste pustit nějakou křesťanskou muziku...nechte ji hrát několik hodin to prý velmi často zabere...Casting Crowns, Michael W. Smith, Newsboys, Skillet,...
Paní Perchta
(Daniela, 17. 8. 2016 21:00)Tohle není můj příběh, ale příběh mojí mámy. Máma byla vystudovaná historička. Když byla na brigádě - jako průvodkyně, dostala nabídku. Už nevím přesně jak to bylo, vyprávěla mi to před více než pěti lety. Šlo o to, že na onom zámku, kde prováděla, se údajně zjevuje bílá paní Perchta. V sále, kde se nejčastěji zjevuje měly být instalovány kamery (infračervené). Kastelán toho zámku pozval ten večer mámu a další tři nebo čtyři lidi. Kamery normálně běželi, všechno šlo jako na drátkách... O půlnoci slyšeli z toho sálu kroky a rachot brnění a ženský hlas, kterému nebylo rozumět. Asi za půl hodiny všechno ztichlo. Do rána už byl klid. Druhý den, když se chtěli podívat, co kamery natočily... Kamery normálně natáčely prázdný sál až do půlnoci. S prvním úderem púlnoci kamery vypadli a naskočily zase až v půl jedné.Takže během té půlhodiny, co slyšeli hluk ze sálu byl prostě výpadek. Máma říkala, že paní Perchta nechtěla, aby jí někdo natáčel. Já jí nejdřív nevěřila... Myslíte, že to mohla být pravda?
Setkání s UFO
(Anonymka, 16. 2. 2015 7:48)