Paranormal

Pegas (řecky Pégasos z původního πηγή pégé pramen, latinsky Pegasus) je v řecké mytologii okřídlený kůň, syn boha moří Poseidóna a Medúsy. Vyprávění o jeho původu se liší.

I.

Podle jednoho z nich vyskočil Pegas z těla své matky Gorgony Medúsy poté, co jí Perseus uťal hlavu.

Gorgony (latinsky Gorgones) jsou v řecké mytologii dcery mořského boha Forkýna a jeho manželky a sestry Kétó.

Jmenovaly se Sthenó, Euryalé a Medúsa a byly opravdu šeredné. Vypadaly obludně: rozšklebená tvář, zvířecí uši, místo zubů kly. Kolem hlavy se místo vlasů kroutili hadi. Měly křídla, kovové pěsti, šupinaté tělo. Při pohledu na Medúsu, která z nich jediná byla smrtelná, člověk zkameněl.

Gorgony žily v nejzápadnějších končinách země, až na březích Ókeanu. Měly také sourozence - tři hašteřivé stařeny Graie a bratra Ládóna, šeredného draka, z kterého měl respekt i velký hrdina Héraklés.

Podle pověstí byla alespoň Medúsa (možná ale všechny) spanilé dívky, alespoň o tom vypráví Ovidius ve 4. knize svých Proměn. Byla prý krásná a její vlasy byly nádherné, žádný muž ji nenechal bez povšimnutí. Pak ale ji Poseidón znásilnil ve svatyni bohyně Athény a ta z hněvu a roztrpčení nad tím zneuctěním proměnila Medúsu v ohyzdnou nestvůru s hady místo vlasů. Pravda je, že jiná verze uvádí, že Athéna připravila Medúsu o krásu pro její holedbání a pyšné vychloubání, že předčí krásou samotnou bohyni.

Medúsu zabil rek Perseus ( obrazky výše) tak, že se vyhnul přímému pohledu na ni, po němž by zkameněl, nastavil totiž svůj lesklý bronzový štít, aby se v něm její obraz odrážel jako v zrcadle, zaútočil na ni z výšky a usekl jí hlavu. Z jejího těla poté vyskočil bájný okřídlený kůň Pégasos a obluda Chrýsáór. Nutno dodat, že by bez pomoci Athény nebyl tak úspěšný, darovala mu štít vyleštěný jako zrcadlo a poslala ho ke Graiím, které žily v severní Africe. Byly to staré čarodějnice, které vlastnily dohromady jenom jedno oko a jeden zub. Když si oko vyměňovaly, Perseus ho uzmul a přinutil je prozradit cestu ke Gorgonám. Potom oko hodil do vody, aby Graie nemohly nikoho varovat. Poté Perseus získal od nymf přílbu, v níž byl neviditelný, okřídlené sandály pro dalekou cestu a také pytel na hlavu Gorgony Medúsy, od boha Herma ještě dostal zakřivený meč. Teprve s touto kouzelnou výbavou se mohl vydat na cestu a úkol úspěšně zvládnout.

Medúsina hlava byla strašnou zbraní, která protivníky proměnila v kámen. Perseus ji použil prý třikrát:

• na obra Atlanta
• na Fínea, odmítnutého ženicha jeho manželky
• proti králi Polydektovi za násilnosti vůči jeho matce

Potom hlavu mrtvé Medúsy daroval bohyni Athéně, která si ji připevnila na svůj štít. Podobně pak zdobili své štíty i jiní řečtí bohové a hrdinové, aby nahnali strach svým nepřátelům.

II.

Jiná verze vypráví, že vyskočil ze země, na niž dopadla Medúsina krev. Prý uměl létat rychle jako vítr, žil na vysokých horách, zejména na Parnasu ve Fókidě nebo na Helikónu v Boiótii.

* * *

Jedna z legend

Pegas pomohl Bellerofontovi v jeho boji s Chimérou a Amazonkami. Existuje mnoho příběhů, v nichž se spolu nacházejí Pegas a Bellerofontés. Když však chtěl Bellerofontés vzlétnout na Pegasovi na Olymp, nejvyšší bůh Zeus se rozhněval za takovou opovážlivost. Postihl Pegase náhlou zuřivostí, Bellerofón se na něm neudržel a pádem na zem ztratil rozum....

Kdo byl Bellerofontés ?

Bellerofontés (řecky Βελλεροφόντης) byl syn korintského nevlastní syn krále Glauka a Eurymédé. Byl vnukem Sísyfa. Z neopatrnosti usmrtil svého bratra, a uprchl proto ke králi Proitovi do Argosu. Tam se do něj ale zamilovala králova manželka Antea neboli Stheneboia.

Bellerofontés její lásku neopětoval. Antea jej z pomsty udala králi, že se pokoušel připravit ji o čest. Král se sám nechtěl na svém hostu mstít, ale poslal jej s dopisem ke královninu otci, králi Íobatovi do Lýkie. Dopis skrýval žádost, aby Íobatés nechal Bellerofonta popravit. Ani ten nechtěl hostu ublížit, ale vystavil ho takovým nebezpečím, kterým by měl podle Iobatových předpokladů podlehnout.

Bohové pomohli Bellerofontovi dokázat jeho nevinu, a seslali mu okřídleného koně Pégasa, na němž šťastně přemohl asijský kmen Solymerů, Amazonky i Chiméru. To Íobata dojalo do té míry, že dal Bellerofontovi za ženu svou dceru Filonoé, a jmenoval jej svým nástupcem.

Filonoé mu porodila tři děti, Isandra, Hippolocha a Láodameiu. Áres usmrtil Isandra v bitvě proti Solymerům, Artemis jej připravila o dceru, ale Hippolochos zdědil otcovu říši.

Bellerofontův konec už nebyl tak šťastný. Bohové jej nenáviděli za to, že se stal miláčkem lidí, a srazili ho z Olympu a zmrzačili, když tam chtěl vzlétnout na Pégasovi.

Jiná verze však uvádí, že Bellerofontés zpychl tak, že se chtěl chtěl vyrovnat bohům, osedlal Pégasa a vzlétli na Olymp. To Zeus nehodlal strpět, seslal na koně neovladatelnou zuřivost, Bellerofontés se neudržel a sletěl na zem. Při pádu na hlavu ztratil rozum, dlouho bloudil jako pomatený světem, až si ho našel bůh smrti Thanatos. Podle mýtického příběhu byl Pegas proměněn v jedno ze souhvězdí, ale pera jeho křídel dopadla na zem blízko Tarsu a dala tak pojmenování tomuto městu. V umění bývá zobrazován jako symbol básníkovy fantazie.

* * *

Hvězdy

Pegas je souhvězdí na severní obloze, které je pojmenováno podle legendárního Pégasa (okřídlého koně, syna boha moří Poseidóna a Medúsy). Jde o jedno z 88 nových souhvězdí.

Pegas je rozlehlé souhvězdí podzimní oblohy, nápadné zejména proto, že leží mimo Mléčnou dráhu, tedy v oblasti poměrně chudé na hvězdy. Lze jej snadno nalézt podle charakteristického velkého čtverce, tvořeného hvězdami Markab, Scheat, Algenib a Alpheratz (hvězda společná se souhvězdím Andromedy). Zajímavostí tohoto souhvězdí je hvězda Markab, která dodnes slouží mořeplavcům pro navigaci.

Další z popisu létajícího koně

Pegas (řecky Pégasos, latinsky Pegasus) je v řecké mytologii okřídlený kůň, syn boha moří Poseidóna a Medúsy. Vyprávění o jeho původu se liší. Podle jednoho z nich vyskočil Pegas z těla své matky gorgony Medúsy poté, co jí Perseus uťal hlavu. Jiná verze vypráví, že vyskočil ze země, na níž dopadla Medúsina krev. Prý uměl létat rychle jako vítr, žil na vysokých horách, zejména na Parnasu ve Fókidě nebo na Helikónu v Boiótii.

Právě zde - v Boiótii či na Parnasu sídlily ochránkyně umění - Múzy (dodnes se o Pegasovi mluví v souvislosti s uměním). Hrdina Bellerofón s pomocí zlaté uzdy, kterou měl od moudré Pallas Athény, koně chytil, zkrotil a slavně se proháněl krajem. Při pastvě na pahorku Múz pod úderem jeho kopyt vytryskl pramen zázračné vody - Hippúkréné (koňský pramen). Z toho pakčerpali básníci touhu i sílu psát verše. Odtud novodobá představa o Pegasovi jako básnickém oři.

Na tomto rčení nic nezměnil ani tragický konec jeho pána. Bellerofonta ovládla pýcha, chtěl na Pegasovi vyletět až na Olymp. Tuto zpupnou drzost potrestal Zeus tím, že na Pegasa seslal zuřivost, Bellerofón ho přestal ovládat a při pádu na zem prý přišel o rozum. Pegas však pokračoval dále, ažse dostal na oblohu, kde byl proměněn v jedno ze souhvězdí.

Název koně však pochází od Féničanů, starověkých mořeplavců - jejich loděměly na přídi "okřídleného koně" s uzdou (Pega sus) a tím se vysvětluje nejen název, ale i to, že na obloze je pouze přední půlka koně, a to obrácená - tak viděli příď své lodi námořníci z paluby. Z nádob a hliněných tabulek Chetitů, Mezopotámců a Etrusků vidíme, že v jejich bájích měl Pegas křídla, proto se mu také říká okřídlený kůň.

Kde se o Pegasovi dočtete více :

• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
• Publius Ovidius Naso, Proměny
• Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
• Eduard Petiška, Staré řecké báje a pověsti

zdroj www.wikipedie.cz , http://www.pegas.sedlcany.cz/historie-myty.php

 vypracovala Fabulos