Paranormal

Indiáni jsou původním obyvatelstvem amerického kontinentu (výjimku tvoří Eskymáci a Aleuti na severu). Označení jako první použil Kryštof Kolumbus v domnění, že se plavbou na západ přes Atlantik dostal k východnímu břehu Indie.

Předchůdci indiánů přišli do Ameriky patrně v jediné migrační vlně okolo 12–13 tisíc let př. n. l., kdy probíhající doba ledová způsobila výrazný pokles hladiny oceánů, a tak mezi Sibiří a Severní Amerikou místo Beringovy úžiny existovala tzv. Beringova šíje. Předchůdci indiánů pak následovali migrující lovnou zvěř na nový kontinent.

Manitu

Je síla popsána v jazyce Algonquian indiánů, neosobní, velmi účinnou silou, která je obsažena ve všech bytostech, věci, činnosti a vystoupení. Původně pochází z východní Cree termín byl používán jako Kitchi-Manitou v indickém poslání křesťanského pojetí Boha , a tak široce používané i mimo původní oblast původu.

Kitchi-Manitou označuje nejvyšší duchovní bytosti, které stojí nad všemi ostatními duchovní bytosti. Bylo tomu tak již 17. Století křesťanských misionářů používán vysvětlit představu o Bohu a šířit dále. S tímto prohlášením, že byli schopni zaznamenat úspěchy v mnoha kmenů. Již v 17. Století jezuitský misionář Jean de Brebeuf je nejstarší a stále používaná na kanadských vánoční koledy, Jesous Ahatonhia (Ježíš, se narodil), v jazyce, Huron a psané už v procesu Boha určené výraz Gitchi Manitú. V německy mluvících zemích, zejména v důsledku různých použití v románech Karla Maye znamená "Manitou" je ústřední božstvo indiánů v Severní Americe, by bylo vhodnější v květnu intenzivně využívané odkaz na křesťanského Boha.

Indiánský lapač snů

Indiánský amulet, tzv. dreamcatcher, který má za úkol chránit dobré sny a chytat ty zlé.

Pro Indiány jsou sny velice důležité, protože je považují za vzkazy duchů a značně ovlivňují jejich život. Lapač by měl mít tu vlastnost, že zlé noční můry zachytí v pavučince a první ranní paprsek je spálí, zatímco ty dobré nechá sklounout po peříčku dolů, do duše spáče.

Legenda o vzniku říká, že za moudrou starou šamankou kdysi dávno přišla žena, které v noci stále plakalo dítě. Stařenka jí poradila, aby pro dítko vyrobila lapač zlých snů, že potom už plakat nebude. ^zdroj

^{Indiánský horoskop naleznete ZDE}

Náboženství severoamerických Indiánů

• od 40 000 př.l.: migrace z Asie, zvířecí ceremonialismus, Pán zvířat, šamanismus
• nejstarší naleziště (doba ledová): Cactus hill, Virginia, osídlen 18 000-10 000 př.l.; Monte Verde, Chile, od 13 000 př.l.
• doba kamenná: Cloviská kultura, Nové Mexiko, 11 000-9 000 př.l., Folsomská kultura, Nové Mexiko, 9000-8000 př.l.
• mezi 8000-5000 př.l.: počátky zemědělství - obřady plodnosti a sklizně
• doba archaická (8000-1000 př.l.): kultura Severozápadu (USA), Arktická (Aljaška), Daltonská (USA) a kultura Velkých plání (USA); lovci, používali kamenné a dřevěné nástroje
• doba pre-klasická (2000 př.l.-500 n.l.): kultura Thule (předkové Inuitů, Aljaška), Adena (údolí řeky Ohio, 500-400 př.l.), Deptfordská kultura (Georgia, Karolína, Florida, stálé osady, pohřební mohyly); začali používat luk a šípy
• doba lesních kultur (0-1000 n.l.): kultury Hopewell a Swift creek (0-500 n.l.), Ohio, pohřební mohyly, výrobky z obsidiánu, mědi; od 500 n.l. zemědělství (kukuřice, fazole, tykve), atlatl (vrhač oštěpů), náboženství plodnosti (Jižní kult)
• kultura Anasazi (0-1300 n.l.): Nové Mexiko, Arizona, výroba košíků, zemědělci (kukuřice), od r. 400 bydleli v polozemnicích, luk, od r. 700 stavby - puebla, zemnice (kiwa) zůstala pro náboženské obřady
• kultura Hohokam (700-1450 n.l.): Arizona, keramika, puebla
• Mississippská kultura (800-1500): velké mohyly, zemědělství (kukuřice), náčelnictví, kresby na mušlích s náboženským obsahem, vliv Mayů

• Šavani (Šóní): rituální skalpování (zisk síly, duše, schopností protivníka), skalpový tanec
• Algonkini: matrilineární totemické klany (želva, vlk, krocan)

• Odžibvejové: šamanismus; léčitelská společnost Midewivin, vznik na konci 18. st., iniciační, snaha o ochranu tradic
• Odžibvejové: víra v duchovní bytosti (manido), nejvyšší z nich je Kiči Manido (Velký duch, není stvořitel, vytyčil slunci cestu - posvátný směr z východu na západ; vliv křesťanství - jeho protějšek je Zlý duch Madži Manido ve formě hada), manidové 4 posvátných směrů, větru, hromů, země..., zlé bytosti: velký had Nzagima, kanibal Vindigo, Stínový manido (odnáší duše do země mrtvých); dobří manido - Nanibuš (kulturní hrdina), Memegvesiové + Malí divocí Indiáni (šprýmaři)
• Odžibvejové: každý tvor se skládá z těla, duše (sídlí v srdci, vůle, emoce, myšlení, po smrti jde duše člověka do Země duší na západě po Mléčné dráze, duše živočichů se vrací v novém těle) a stínu (sídlí v mozku, tušení, vize, bez těla bloumá po zemi); člověk nemá urážet duše jiných živých tvorů; každý druh zvířat má svého vůdce; posvátný medvěd (je podobný člověku)
• Irokézská liga: rané zemědělství, uctívali plodiny, matrilineární totemické klany (želva, vlk, medvěd); konfederaci podle mytologie založil Tusegawa a Hiawatha; animismus (vše prostupuje duchovní síla), nejvyšší duch = Orenda, léčitelská společnost Nepravých tváří (masky); nové náboženství Krásného jezera (prorok, proti staré magii a léčitelským společnostem)
• irokézské svátky: obřad poloviny zimy (připomínka stvoření světa, zpověď, zakládání nového ohniště, udělování jmen dětem), obřad javoru (jaro, poděkování za sirup), svátek setí, svátek jahod (červen, poděkování za první plody země), svátek zelené kukuřice (srpen), obřad poděkování za sklizeň plodin a tabáku (říjen, hlavní svátek, přejatý jako Den díkuvzdání)
• longhouse religion (nové irokéské náboženství, náboženství dlouhého domu): r. 1799 Seneka Handsome Lake vystoupil s "novým poselství/dobrou zprávou", kombinace tradičního irokéského náboženství a kvakerství, zdůrazňuje soucit, zpytování svědomí a vyznání hříchů, tichou modlitbu, místo kultu = tradiční "dlouhý dům"
• lakros (Algonkini, Irokézové): spojeno s léčením, tabu, očista a půst pro hráče, hru řídili šamani
• Delavarové (Lenni Lenapové): piktografické písmo, kniha Walam Olum (Červené zápisky, ve 30. letech 19. st. publikoval C. S. Rafinesque, obsahuje mýty o stvoření a příchodu z Asie, možná jde o podvrh)

• Čerokíové: svátek zelené kukuřice, velké pohřební mohyly (hliněné pahorky, nahoře dřevěný chrám), některé ve tvaru zvířecích těl (např. Velká hadí mohyla, dlouhá 405 m, 1 m vysoká, dále ptáci, želvy, bizoni, lidi), největší mohyla Cahokia; výroční rituální očista v tekoucí vodě, ženská společnost Dlouhé vlasy; posvátná jeskyně Mud Glyph (Tennesie) - kresby v bahně

• Natčézové: dědičný systém společenských tříd, ta nejvyšší odvozovala původ od slunce; uctívání slunce a ohně; obřady plodnosti

• Póníové: uctívali Slunce a Jitřenku (mladý válečník), víra v nejvyšší duchovní bytost (Tirawa); první lidé jsou potomci syna slunce a měsíce a dcery Jitřenky a Polárky; obřad plodnosti (zabití dívky v roli Jitřenky, obnova vegetace), dýmkový tanec, totemická tabu; léčitelský spolek Iruska (pol. 18. st., obřadní taneční závěs), vznik Tance trávy

• Šajeni: posvátné území v Černých horách, mužské válečné a obřadní/léčitelské společnosti (Psí bojovníci), symbolika dýmky, ritualizace války (coupy za údery) i lovu, orlí pera (odznak hodnosti); nejvyšší bytost = Ma'heo'o, stvořil 4 Svaté bytosti/4 svaté směry, babičku zemi, duchy slunce, ptáků a posvátné síly; posvátná zvířata: pavouk (tkaní), jezevec (žije v zemi), ptáci (žijí v povětří s duchy), káně (hromový pták), lyska (vytáhla zemi z vody); obřady posvátné bizoní čapky (ženy), lovecký obřad (vlk učitel a ochránce), obřad obnovy 4 posvátných šípů, Tanec slunce, obřad potní chýše (očista), hledání vize (osamotě, modlitba, vize ochranné bytosti); kulturní hrdina Sladký kořen (založil válečnickou společnost)

• Lakotové (Sioux Ogalala): nejvyšší bytost = Wakan Tanka, dobří nejvyšší bohové: Slunce, Nebe, Země, Skála, příbuzní bohové: Měsíc, Vítr, Žena, Okřídlený bůh, podřízení bohové: Bizon, Medvěd, Čtyři větry, Vichřice, cosi jako bohové: Duše, Duch, Druhá duše, Sicun/Síla bohů, volná božstva: obr Ibom, démon Gnaski, Monstra, Vodní prameny, Lesní vládci, skřítci Ungla, trpaslíci Gica, a nebožské bytosti: duch chaosu Iktomi, starý muž Waziya, stará žena Wakanka, jejich dcera Anog He, Národ hvězd, Bizoní lidé, Hvězdy, duch potní lázně Ni.

• náboženství zemědělců
• kačiny

• náboženství lovců

• náboženství: iniciační rituály, náboženské společnosti (Kuksu), snaha zajistit kontakt s dušemi a pomoc duchů, halucinogeny

• náboženství: hledání vize, amulety, fetiše

• totem: sloup ve vchodu do domu (rodinný původ majitele), nebo pohřební (schránka na ostatky), pamětní (velký, zaznamenává činy náčelníka), výsměšný, potlačový (ohlašuje setkání s rituálním předáváním darů)
• Kwakiutlové: totemové sloupy, masky - na tance při zimních obřadech, šamanské, rodové, znázorňují nadpřirozené bytosti; lapač duší (léčení); kanibalská společnost
• Tlingitové: mýtus o krkavci, který osvobodil slunce, měsíc a hvězdy; mýtus o medvědově ženě (medvěd je podobný člověku)

• náboženství: šamanismus (jako u sibiřských národů), všechno má duši (anirniq), tyto duše jsou součástí všudypřítomného "vzduchu" (sila), duchové bez těla (tuurngait) mohou pomáhat nebo škodit. Duchovní bytosti: Qailertetang (vodní duch, strážce zvířat, druh Sedny), Sedna (paní mořských živočichů), Sila (personifikace "vzduchu"), Nanúk (Pán medvědů), Tekkeitsertok (Pán karibú), Uentshukumishiteu (vodní démon, žere lidské maso).

Kdyby snad někdo někde našel další informace o Indiánské mytologii rád je uvítám