Řím
Římská mythologie byla převzata od jiných národů, vznikla z řecké a etruské mytologie. Hlavními bohy byli původně řečtí a etruští bohové, kteří byli pouze přejmenováni. Mimo to každá domácnost uctívala své vlastní domácí bůžky (larés, penátés) a každý měl svého osobního ochranného ducha, génia. Svět začíná zrozením boha Ereba (Erebus, řecký Erebos) který povstal z prvotního Chaosu. Se svou matkou, bohyní temné noci Nyx, zplodil první elementy vesmíru: věčné světlo Aithera (lat. Aethera) a jasný den Hémeru.
Náboženská tolerance umožnila převzít i božstva zcela cizí, frýžskou Kybelu, helénského Serapida a Isis pocházejících z Egypta nebo perského Mithru. Bohové byli uklidňováni oběťmi — pán každého domu činil oběti bohům na ochranu své rodiny a římský císař působil jako nejvyšší kněz (Pontifex Maximus). Později byl císař považován za boha a jeho kult se stal oficiálním náboženstvím římského impéria a císařovi se stavěly oltáře a chrámy.
Bohové jsou velice podobní řeckému systému.
Srovnání:
|
|
|
|
Nona, Decuma a Morta | Klothó, Lachesis a Atropos | Athrpa | bohyně osudu, sudičky zvané v Řecku jako Moiry a v Římě jako Parky (lat. Parcae) |
Jupiter (Iuppiter), též Joviš | Zeus (Ζεύς) | Tinia | nejvyšší bůh, společně s Martem a Quirinem se podílí na ochraně Říma |
Juno (Iuno) | Héra (‛′Ηρα) | Uni | nejvyšší bohyně, ochránkyně manželství |
Mars | Arés (’Άρης) | Laran, též Maris | bůh války a vojenství, společně s Jovem a Quirinem se podílí na ochraně Říma |
Quirinus | není | není | bůh války, společně s Jovem a Martem tvořili trojici hlavních bohů ochraňujících Řím |
Neptun | Poseidón (Ποσειδῶν) | Nethuns | bůh moří, oceánů a veškerých vod, bratr nejvyššího boha Jova (Dia) |
Pluto, též Orcus | Hádés (ᾍδης) | Aita, též Eita | bůh mrtvých a podsvětí, bratr nejvyššího boha Jova (Dia) |
Bakchus, též Dionysus | Dionýsos (Διόνυσος) | Fulfuns | bůh vína a radovánek |
Sol | Hélios (Ἥλιος) | Usil | bůh slunce |
Apollo | Apollón (Απόλλων) | Apulu, též Aplu | bůh slunce |
Janus | není | Culsans | bůh brán, dveří a vchodů |
Diana | Artemis (Ἄρτεμις) | Artumes, též Aritimi | bohyně lovu a měsíce |
Luna | Seléné (Σελήνη) | Tiur | bohyně měsíce |
Proserpina | Persefona | Prospenai | bohyně smrti a vládkyně podsvětí, manželka boha podsvětí |
Victoria | Níké (νίκη) | není | bohyně vítězství |
Ceres | Déméter | není | bohyně zemědělství |
Bellona | Enyo | není | bohyně války |
Kupido, též Amor | Erós (Ἔρως) | není | bůh lásky a vášně |
Merkur | Hermés (Ἑρμῆς) | Turms | posel bohů |
Minerva | Athéna | Menerva, též Menrva | bohyně války a moudrosti |
Saturn (Saturnus) | Kronos (Κρόνος) | není | bůh zemědělství a sklizně |
Uran, též Caelus | Úranos (Οὐρανός) | není | bůh nebes |
Venuše, též Kypris | Afrodíté (Ἀφροδίτη) | Turan | bohyně lásky a krásy |
Adonis | Adónis | Atunis | souvisel s ročními obdobími, milenec bohyně lásky |
Eskulap | Asklépios | Esplace | bůh léčitelství |
Vesta | Hestie (Ἑστία) | není | bohyně rodinného krbu |
Vulcanus | Héfaistos (Ἥφαιστος) | Sethlans | bůh kovářů, řemeslníků a ohně |
Aurora | Éós | Thesan | bohyně jitřního úsvitu |
Lucifer | Eósfóros, též Fosfóros | není | bůh světla vládnoucí nad Jitřenkou |
Fortuna | není | není | bohyně štěstí |
Spes | není | není | bohyně naděje |
Faun, též Panus | Pan (Πάν) | není | bůh lesa a patron stád |
Flóra | není | není | bohyně jara a rostlin |
Somnus | Hypnos | není | bůh spánku |
Tellus, též Terra Mater | Gaia (Γαῖα) | není | bohyně země |
Libertas | není | není | bohyně zosobňující svobodu |
Tiber | není | není | říční bůh, pod jeho vliv spadala hlavně řeka Tibera |
Hercules, též Heracles | Héraklés | Hercle, též Herecele | hrdina přijatý mezi bohy, syn boha Dia a smrtelnice Alkmény |
Daphne | Dafné | není | bohyně věštectví |
Bona Dea | není | není | „dobrá bohyně“, uctívaná pouze ženami |
Honor | není | není | bohyně cti |
Virtus | není | není | bohyně statečnosti na bitevním poli |
Honus | není | není | bůh vojenských poct |
Providentia | není | není | bohyně prozíravosti |
Pomona | není | není | bohyně sadů, zahrad a ovocných stromů |
Voltumna | není | není | bohyně bdějící nad novorozenými dětmi |
Vertumnus | není | není | bůh ročních období, rostlin, zahrad a ovoce |
Priapus | není | není | bůh plodnosti, představovaný ztopořeným penisem |
Zephyrus | Zefyros | není | bůh západního větru |
Boreas, též Aquilo | Boreás | není | bůh severního větru |
Notus | Notos | není | bůh jižního větru |
Eurus, též Vulturnus | Euros | není | bůh východního větru |
Portunus | není | není | bůh přístavů, ochránce vchodových dveří |
Silvanus | není, je nejspíše etruského původu | ??? | nižší bůh lesů a stád, ochránce sadů a vinohradů |
Lactanus | není | není | nižší bůh úrody |
Promitor | není | není | nižší bůh zemědělství |
Clementia | není | není | nižší bohyně vlídnosti a laskavosti |
Potina | není | není | nižší bohyně, ochránkyně novorozenců |
Sors | odvozen od Tyché | není | nižší bůh štěstí |
Mutinus | není | není | nižší bůh plodnosti, vzýván ženami toužících po dítěti |
Vagitanus | není | není | nižší bůh cest a porodů |
Ubertas | není | není | nižší bůh zemědělství |
Vervactor | není | není | nižší bůh zemědělství odpovídající za oráním půdy |
Spiniensis | není | není | nižší bůh zemědělství odpovídající za prořezáváním trnitých keřů |
Sterculius | není | není | nižší bůh zemědělství odpovídající za hnojení polí |
Moneta | bohyně peněz |
Ostatní
|
|
|
Serapis, řecky Osorápis (Σαραπις) | Ptolemaiovský Egypt | Nejvyšší bůh helénizovaného Egypta, původně byl jen bohem města Alexandrie, ale později se stal hlavním bohem Ptolemaiovců, rozšířil se až do Řecka a následně po celém Středomoří. Vznikl pravděpodobně ze staroegyptského Osirida a Ápida, je však také podobný Diovi a Dionýsovi. |
Isis | Ptolemaiovský Egypt | Manželka boha Serapida a matka boha Hora vycházející ze staroegyptské bohyně Eset. |
Cybele, řecky Kybelé | Malá Asie | Řecká bohyně z Malé Asie byla přejata Římany až později a její chrám byl postaven přímo na Palatinu. Vázala se k ní legenda, že její příchod do Říma bude znamenat porážku Kartága. Byla uctivána Římany jako velká matka (Magna Mater). |
Taranis | Gálie | Hromovládce a nejvyšší galské božstvo ctěné Římany po dobytí Gálie a její romanizaci. Byl primárně slučován s římským Jovem a zván a uctíván v romanizované Gálii jako Jupiter Taranus. |
Tarvos Trigaranos | Romanizovaná Gálie | Bůh v podobě býka se třemi jeřáby na hřbetě. Známý především ze čtyřhranného monumentu postaveného lodníky nedaleko dnešní Paříže na břehu Seiny z dob císaře Tiberia. Sousoší společně s ním tvořili ještě římský Jupiter, Vulkán a Ésus. |
Coventina | Romanizovaná Británie | Bohyně vod, plodnosti a porodností uctívaná blízko římské pevnosti v Carrawburgh u Hadriánova valu. Do její studánky Římané házeli mince, perly, sponky a jiné drobnosti. V její studánce bylo nalezeno třináct tisíc mincí z dob vlády císaře Graciána (375-383), což dokazuje její oblíbenost. |
Abandinus | Romanizovaná Británie | Božstvo neznámých vlastností ctěné v Godmanchesteru blízko římské pevnosti. Abandinus není zmiňován v žádné jiné lokalitě, nejspíš se tedy jednalo o místního boha pevnosti, možná spojeného s nějakým nedalekým pramenem či vodním tokem. |
Ataecina | Romanizovaná Ibérie | Bohyně podsvětí, Římané ji ztotožňovali s bohyní Proserpinou. |
Dercetius | Romanizovaná Ibérie | Bůh pohoří |
Semnocosus | Romanizovaná Ibérie | Bůh války ctěný zejména místními římskými legionáři |
Sequana | Romanizovaná Gálie | Bohyně a ochránkyně keltských Sequanů |
Nemetona | Romanizovaná Gálie | Bohyně posvátných hájů |
Nižší bohové
Héróové (hrdinové)