Azeman
Když potkáte pohlednou dívku, napadne vás, jak by mohlo být příjemné strávit noc pod jednou střechou. Případně se pokusíte svůj nápad realizovat, někdy se to povede, někdy ne, to už záleží na okolnostech a celé řadě proměnných faktorů. Ale aby vám po soumraku nějaká žena vlezla do domu bez říkání, je nejen nepravděpodobné, ale v konečném důsledku vždy nebezpečné, i když nežijete v Surinamu a ona není azeman.
A když se nacházíte v Jižní Americe a nějaká taková vás navštíví, pak nečekejte vůbec žádnou idylu. Azeman je tamní démon, kombinující v sobě morfologické schopnosti vlkodlaků a gastronomické návyky upírů. Z domácích bubáků je jí nejbližší noční můra, žádný motýlek, pleskající se kolem stínidla a vrhající nepříjemně pohyblivé a atmosférotvorné stíny na poslední Kingův román, který musíte dočíst, i když už je po půlnoci, ale succubus, mužům nebezpečný tvor a tajný studijní sen každého pubertálního démonologa.
Azeman je přes den ženou, třeba i pohlednou, která se po západu slunce přemění – většinou v netopýra, ale metamorfózu v jiná zvířata ovládá také. V podstatě volí takovou formu, která jí umožní nenápadný přesun nocí a snadný průnik do domu vyhlédnuté oběti. Když se dostane k cíli, pustí se do pití – jak jinak – krve.
Existují dva nenáročné a laciné způsoby sebeobrany.
Stačí nasypat na podlahu hrst semen nebo zrní – což jsou také semena, ale bůhví proč (ale jistě – pro jejich zásadní význam z hlediska lidské civilizace) se vždycky z množiny semen vyčlěňují – tedy rozsypat je po podlaze a azemany se po jejich spatření zmocní nepřekonatelná touha je spočítat. Počítá a počítá – zkuste si to někdy a zjistíte, že je to za a) opravdu nakažlivé a za b) spolehlivě adrenalin v krvi zvyšující – a jelikož se, stejně jako vy, nemůže dopočítat, je od ní pokoj.
Pokud se vám nechce každé ráno zametat, můžete mezi dveře strčit koště – azeman jimi nemůže projít a navíc se na zbytek noci zaměstná počítáním jeho štětin. Je vysoce pravděpodobné (ne však určité), že už se v domě nikdy neobjeví.