Bahamaut a Behémot
Ač se může zdát, že jde o dvě různé transkripce téhož jména, skrývají se pod každým dva odlišní tvorové. Ten první je pro naší existenci nezbytně nutný, druhého si můžeme odpustit. Toužíte-li po poznání, vězte tedy, že:
Bahamaut
je ryba. Na udici ji ovšem nechytíte – Bahamaut pluje po hladině bezedných vod. Potopit se nemůže, protože na zádech nese býka. Býk je rovněž nákladní, hřbet má obtížen rubínovou skálou, na níž sedí či stojí anděl, nesoucí šestero pekel., Ohnivé prostory démonů drží Zemi, nu a nad naší rodnou hroudou se nachází sedmero nebes. Jiná stratigrafie tohoto božské prostoru hovoří o neznámé mlhovině, dusivém větru, rybě Bahamaut, hromadě písku, býku, skále, vodě a Zemi.
(Zdálo by se tedy logické osvětlit původ zemětřesení snahou nebohé ryby dostat se o čtyři patra výše do přirozeného vodního prostředí – tahle interpretace ovšem součástí legendy není). O Bahamautovi hovoří i Příběhy Tisíce a jedné noci. Ísá (Ježíš) po spatření Bahamauta upadl na tři dny do hluboké mdloby – arabské pohádky nám sdělují, že ryba plave (v této verzi logicky) v moři, pod nímž je vzdušná propast, oheň a úplně vespod drak Falak, ten pak má v tlamě peklo.
Behémot
který kdysi v mýtech starých Židů býval ochráncem zvířat, chodících po zemi (zatímco zíz dohlížel na bezpečí stvoření létajících a leviathan mořských), je obrovské zvíře, tak obrovské, že i jeho jméno je množným číslem od slova behémá, čili zvíře. Tvarem velký slon, hroch či hybrid této dvojice.