Džinové
Démoni islámu. Dle obecně známého povědomí stvořil Alláh džiny z ohně, stejně jako anděly ze světla a lidi z prachu. Podle méně známé verze vznikli z temného ohně bez kouře někdy dva tisíce let před stvořením Adama a nedožijí Posledního soudu. Jejich původ je ovšem mnohem starší, stejně jako kořeny Koránu. Jejich příbuzenství s lidským rodem se odráží i v možnosti džinů rozmnožovat se (a samozřejmě také umírat)
Díky Příběhům Tisíce a jedné noci (a následně společnosti Disney), má dnešní džin podobu poněkud zavalitějšího Araba s turbanem a obývá odřenou orientální lampu, případně špinavou láhev. Skutečný démon ovšem vypadá jako mrak, případně vysoký nejasný sloup (podle Al-Kazvíního jako velké létající zvíře s průzračným tělem). Dokáže na sebe vzít různé podoby, převážně se hovoří o tvaru lidském, šakalím, vlčím, zmijím nebo škorpioním. Džinové mohou i být neviditelní, umí létat a procházet zdmi. Žijí v poušti, v řekách a opuštěných domech.
Jako správný národ (či vlastně rod) se mezi nimi nachází jak věřící, tak ateisté (sic!), případně kacíři. Ateismus jim ovšem nebrání v občasném špehování andělů, čehož využívají k předávání informací o budoucnosti odvážným mágům. Zaplést se s džiny totiž není jen tak (příkladem budiž Dunsanyho povídka Stalo se zítra).
Ačkoliv dělají i dobré skutky, popularitu jim získala činnost víceméně kriminální: únosy krásných žen, chuligánské házení kamenů ze střech nebo balkónů. Podle některých démonologů sice vystavěli pyramidy a Šalamounův chrám (ten z donucení), většinou se ovšem vzpomíná na jejich destrukční činnost. (Strugačtí v knize Pondělí začíná v sobotu píší o jedné z prvních zbraní hromadného ničení – džin, vypuštěný z láhve, buďto staví paláce nebo je boří – po tisíciletém žalářování za sklem určitě nebude mít na to první náladu.).
Existují džinnové pěti úrovní:
Marid
Afrit (známěji Ifrít)
Shaitan (čili šejtan)
Jinn (Džin)
Jann
Hlavou celého pronároda je pak Iblís čili Eblis, dříve zvaný Azazel, postava svou pověstí, historií a činy téměř totožná s křesťanským Luciferem.
Arabské slovo jinn znamená duch (čili anglicky spirit), čímž je dána jasná souvislost s jalovcovou, tedy ginem (jalovec je v případě mnoha bubáků evropských dobrou ochranou). Je to označení obecné (stejně jako v češtině) a označuje nejen démony, ale i nižší bytosti dobra, Alláhovy služebníky. Ale stejně jako české duch označuje dnes především démony.
klasická představa džina
Džinismus
Džinismus, někdy též džainismus je neortodoxní systém indické filosofie, který vznikl jako reakce na hinduismus a jeho kastovní systém. Zakladatelem džinismu byl v 8. st. př. n. l. Páršvanátha 23. Tírthankara a později v 5. st. př. n. l. zreformována přes Vardhamána Mahávíra (v dévanágarí वर्धमान महावीर), přezdívaný Džaina (v dévanágarí जैन a v českém překladu Velký hrdina nebo vítěz)