Paranormal

Patřili k ochráncům domovů ve starém Římě. Rodinka těchto mytologických bytostí je značně rozrostlá a její členové se nachází prakticky po celém světě – příkladem budiž skotští browniové, slovanští šetkové, hospodáříčkové či smokové.

Penáti začínali celkem skromně jako ochránci spíže, časem svou působnost rozšířili i na celý dům (rodinu) a jejich kariéra pokračovala až k roli ochránců státu. Narozdíl od Lárů a ve shodě s brownii se Penáti soustřeďují nikoliv na dům, ale na jeho obyvatele – když se rodina přestěhovala, odešli s ní, zatímco Lárové zůstávali.

Sošky Penátů stávaly většinou na krbu, a každá rodina mívala zpravidla dva. Nemívali jména a uctívat je mohli pouze svobodní lidé, ne otroci.

Státní Penáti (římský stát byl považován za jednu velkou rodinu), sídlili ve chrámu bohyně Vesty.

Dei domestici Lárové, jak už bylo řečeno, byli ochránci míst, nikoliv lidí, což jim nebránilo chránit své dočasné podnájemníky i daleko od domova. Nikdy se však nestěhovali. I oni se nespecializovali pouze na domovy, kde mívali idoly taktéž na krbu, ale existovali i Lárové jednotlivých městských čtvrtí, Lárové vojenští a námořní i poutničtí. Ti mívali kapličky na rozcestích. Podle některých pramenů byl jejich otcem bůh Vulkán, podle jiných Merkur, matkou nymfa Lara. (A podle všeho Láry přejali Římané od Etrusků). Ovšem nejrozšířenější názor (stejný jako v jiných kulturách) považoval Láry za dobré duchy zemřelých předků.

Hlava rodiny přinášela při každé významné události Lárům i Penátům dary. Největší rozkvět jejich kultu se odehrál za císaře Augusta, který jim nechal postavit svatyni.