Proběhla potopa světa?
"Potopa na Zemi trvala čtyřicet dní, vod přibývalo, až nadnesly archu od země" Takový je biblický popis velké potopy, kterou měl Bůh podle Genesis, knihy o stvoření světa, ztrestat hříšný lid. Jediný, kdo se zachrání, je hospodinův vyvolený, spravedlivý Noe. Bůh mu nakáže sestavit ohromnou archu, na níž vezme zástupce druhů všech zvířat, ato v páru tak, aby přežil každý druh. Mohlo se něco takového opravdu stát? Když budeme chtít zjistit rozměry archy, nalezneme je v Bibli:
A uděláš ji takto: Délka archy bude tři sta loket, šířka padesát loket a výška třicet loket." (Gen 6:15)
Dnešní loket má délku 46 cm, archa by pak tuíž měřila 138x23xx14 metru. Kolk zvířat by sem musel Noe vtěsnat? Jak uvádí německý biolog Ernst W. Mayr, tak celkový počet savců, obojživelníků, plazů a ptáků by musel být kolem 50.000! A to ještě nepočítá zástupce hmyzí říše, kterých mohlo být několik milionů. Archa přitom byla pravděpodobně větší než slavný Titanic. (Ten byl dlouhý asi 269 metrů) Vloudila se snad chyba při překladu Bible či v přepočtech rozměrů archy?
Jak veliká byla pravá archa?
Přesvědšivé důkazy o potopě světa neexistují. Přesto se někteří odborníci domnívají, že k ní mohlo skutečně dojít. Zmiňuje se o ní totiž nezávisle na sobě několi dobových pramenů (např. Epos o Gilgamešovi). Navíc existují jisté indicie o tom, že se odehrála někdy v 6. tisíciletí př. n. l. Nikoli však na celém světě, nýbrž v oblasti černého moře! Podle amerických geofyziků Wiliama Ryana a Waltera Pimana dochází v tomto období k masivnímu tání ledovů jejichž vlivem se zvyšuje hladina oceánu. Pak prý přichází zemětřesení, které rozlomí pevninu v oblasti Bpsporu a Dardanel, takže se slaná voda vlévá do jezera a zatápí zemi. Mohla být tato katastrofa inspirací pro biblickou potopu. nebo je vše jen hezká pohádka?
přejato z časopisu Enigma 9/2011
Roku 1959, při pravidelné prohlídce leteckých snímků, turecký armádní kapitán Llhan Durupinar identifikoval útvar, zobrazený na obrázku vpravo (reportáž z Dogubayazetu, východní Turecko. Nález Noemovy archy).
V horách oblasti Ararat, byl ve výšce 1900 m nad mořem objeven předmět tvaru lodi, delší než fotbalové hřiště, o rozměrech bitevní lodě. Dr. Brandenburger, odborník ve fotogrammetrii, ze státní university v Ohio, USA, o něj projevil zájem. Brandenburger odhalil raketové základny na Kubě během éry prezidenta Kennedyho. Po důkladném studiu fotografie došel k závěru: „Nemám žádné pochyby o tom, že tento předmět je loď. Během celé mé kariéry jsem nikdy na stereografii neviděl předmět, jako je tento.“
V září 1960 byla fotografie zveřejněna v časopise LIFE pod titulkem: „Noemova archa?“ Téhož roku skupina Američanů doprovázela kapitána Durupinara na toto naleziště po jeden a půl dne. Avšak povrchní výzkumy nenašly nic slibného. Skupina provedla nějaké vykopávky, ale nakonec došla k závěru, že naleziště neobsahuje „z archeologického hlediska nic zajímavého“. Jejich názor ale nebyl jednomyslný. O 17 let později, roku 1977, Ron Wyatt toto naleziště navštívil. Poté, co obdržel oficiální povolení, Ron a Jonathan Gray i další jiní během období několika let prováděli důkladnější výzkumy. Za použití detektorů kovů, podpovrchového snímání radarem, chemických rozborů a zkoušek v laboratoři apod., byly jejich nálezy překvapující. Svědectví bylo nepopíratelné.
V prosinci 1986, po vyšetřování provedeném jejich vlastními vědci, členové ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra a výzkumníci z Atatűrk university se sešli a dospěli k závěru, že to jsou vskutku pozůstatky legendární archy. Jako ocenění jeho práce byl Ron čestným hostem při slavnostním otevření nové přírodní rezervace 20. 6. 1987. V květnu 1989 bylo otevřeno i návštěvní středisko.
Stavitelé archy použili ke konstrukci kovové nýty
Během výzkumů tři různé druhy detektoru kovů odhalily souvislý vzorek železa vyskytujících se v pravidelných intervalech.
Časem bylo provedeno radarové snímání celé struktury – podél celé délky, šířky a horizontálně ze stran. Půdou pronikající radar ukázal ještě podrobněji týž vzorek, který odhalily detektory kovů. Radar odhalil další informaci, která byla ohromující. Na radarových záznamech se objevily stěny, dutiny, dveře blízko jížního konce („předku“) a rampy. Blízko přídě byly dvě válcové nádrže 4,2 m vysoké a 7,2 m napříč, s kovovými obručemi kolem obvodu.
Jak na to reagovali jiní? David Fasold, expert v námořní záchraně, který na nalezišti pracoval, řekl: „V horách Araratu je předmět tvaru lodi, 300 loket (15697 cm) dlouhý a průměrně 50 loket (2615 cm) široký. Pokud to někdo označí jako náhodu, podle mého názoru by tím podpořil skepsi.“
Zkamenělé palubní dřevo objevené na nalezišti se ukázalo být vrstveným dřevem.
Zkoušky provedené v laboratoři Galbraith v Knoxville, Tennessee (USA) ukázaly, že vzorek obsahuje přes 0,7 % organického uhlíku, což odpovídá zkamenělému dřevu. Vzorek byl kdysi živou látkou. Tenké plástky ze vzorku odhalily, že dřevo se skládá ze tří vrstev. Bylo to ve skutečnosti vrstvené dřevo!
Nikdy předtím nebylo nalezeno zkamenělé dřevo, které by bylo vrstvené. Tento vzorek je naprosto unikátní na celém světě a je důkazem, že konstrukční metody používané budovateli archy byly velmi dokonalé a nadčasové. Tento typ kompozice dřeva je možná asi „goferové dřevo“, o kterém mluví kniha Genesis v Bibli.
Radar a jiné zkoušky odhalují pokročilý stav zhroucení a destrukce.
Jeví se známky toho, že dvě vrchní paluby se zhroutily a jejich trosky spočívají na spodní palubě, tak jak je ukázáno na náčrtku. Radar prokázal, že trup lodi a spodní paluba jsou lépe zachovány a stále ještě obsahují prázdné komory!
Skeny, které byly pořízeny na místě objevu. Údaje jsou uváděny ve stopách – (1 stopa = 0,3048 m)
Biblické svědectví o Noemově arše.
Několik příkladů toho, jak se tyto nálezy shodují se záznamy v Bibli.
BIBLICKÁ VODÍTKA – ZPRÁVA | VLASTNÍ NÁLEZY |
---|---|
1. Mojžíšova 8, 4 Archa spočinula na pohoří Araratu |
Na pohoří Araratu – archa byla objevena blízko vrcholů pohoří v oblasti Araratu (ve starodávné době nazývaném „Urart“) |
1. Mojžíšova 6, 15 zaznamenaná délka archy je 300 loktů |
Přesně 300 loktů – egyptský loket, který se používal, když Mojžíš psal Genesis, byl 20,6 palců (52,3 cm) a délka pozůstatků archy měří přesně 300 loktů. |
1. Mojžíšova 7, 13 osm lidí vešlo do archy a přežilo potopu |
Mnoho jmen míst v blízkém okolí odráží příběh o potopě – např. nedaleké údolí se jmenuje „Oblast osmi“ a v ní vesnice, nazvaná „Místo osmi“. |
1. Mojžíšova 7, 8-9 archa vezla všechny druhy zvířat |
Svědectví o zvířatech – Coprolites (zkamenělý trus), zvířecí chlupy, úlomek parohů, velké hroby a jiné nálezy v bezprostředním okolí archy |
Vláda potvrzuje: Toto je Noemova Archa
Reportáž z Dogubayazetu, východní Turecko. Nález Noemovy archy.
20. června 1987 Turecká vláda založila novou přírodní rezervaci Noemovy archy. To bylo výsledkem jednání vládní komise, která potvrdila desetiletý výzkum tohoto naleziště Ronem Wyattem a jeho kolegy.
Noemova archa – předmět výzkumu na tomto místě potvrdil Ron Wyatt i vládní vědci Toto naleziště poprvé přilákalo pozornost koncem padesátých let minulého století poté, co letecký průzkumný snímek této oblasti, pořízený z velké výšky, odhalil v horách oblasti Araratu strukturu podobnou lodi. I když bylo naleziště zpočátku mnohými odmítnuto, Ron Wyatt a jiní se ujali rozsáhlé výzkumné práce na tomto místě, která trvala téměř celé desetiletí. Použitím metod, jako je radarový rozklad podpovrchového rozhraní, detekce kovů, jádrové vrtání apod., získali pozoruhodné výsledky. Pohřbeny ve výšce 1900 m nad mořem byly objeveny hmotné pozůstatky lidmi vytvořené struktury – velké lodi. Potom co prozkoumal objevené údaje na nalezišti profesor Dr. Ekrem Akurgal, který je mnohými považován za „děkana turecké archeologie“, prohlásil: „… to je loď, starodávná loď… musí být zachována…“ Výsledky Wyattova výzkumu vzbudily vážný zájem tureckých vědců a archeologů. Nakonec to vedlo ke svolání vládní komise na nejvyšší úrovni, aby uvážila veškerá nashromážděná svědectví. Oficiální závěr byl, že naleziště opravdu obsahovalo pozůstatky legendární Noemovy archy. Výsledkem těchto poznatků bylo založení nové přírodní rezervace. Závěru turecké vlády přirozeně odporovali někteří vědci z akademických kruhů světa, neboť dopad tohoto nálezu má dalekosáhlý vliv. Svědectví je nicméně bohaté a souvisle ukazuje na toto místo, jako na pozůstatky legendární Noemovy archy, biblický předmět, po kterém tak mnoho lidí pátralo.
rcha z roku 2004 – expedice M. Kruliš Dr. Salih Bayraktutan z Atatűrk university v Erzurumu nadále toto naleziště zkoumá a nashromáždil již hodně svědectví. Nyní je k dispozici podrobná dokumentace z historie nálezu a výsledky výzkumu prováděného na místě ve východním Turecku. Noemova archa, která je nyní přikryta vrstvou hlíny, na níž roste tráva, je nabodnutá na skále. Odborníci, kteří do zkoumání archy byli zapojeni se domnívají, že při výbuchu blízké sopky v nedaleké minulosti, vytékající láva a teplo částečně narušila a rozpustila část ledovce, kde se archa nacházela. Ta se později uvolnila a přes uvolněný a rozpuštěný led sklouzla postupně po bahně ze svahu, kde se asi po 4 km zastavila v údolí o skálu, do které narazila bokem. Na tomto místě goferové dřevo z archy spolu s bahnem a částečně vychladlou lávou zkamenělo a archu pokryla silná vrstva bahna se zbytky popela a pemzi (vyvřelé hornině). Tak byla celá loď „zakonzervována“ až do 20. století, kdy nastaly posuvy půdy a tudíž k jejímu částečnému odkrytí. Teprve až zemětřesení v roce 1958 a 1977 způsobilo částečné odkrytí zbytků zkamenělé archy. V současnosti je na místě nálezu zřízeno návštěvní centrum pro turisty, kde je velká místnost a kde je možné zhlédnout spoustu nalezených předmětů, hornin, zkamenělého dřeva, fotografií a článků souvisejících s objevy. Středisko hlídá stařec, který je „strážcem archy“. I když je místní situace politicky nestabilní, danou kurdskými povstalci, středisko je hojně navštěvováno a to i cestovateli z ČR.
V okolí naleziště jsou další unikátní místa pozůstatků. U vesnice Erzap je oltář Noemovy rodiny, který byl postaven jeho rodinou po potopě jako projev vděčnosti a na němž bylo obětováno Bohu. Nacházejí se zde hroby prvních rodin země po potopě, které jsou neskutečných rozměrů. U vesnice Uzengeli, kde je návštěvní centrum, jsou rozesety i tzv. závěsné kameny, které měly funkci stabilizátoru lodi při ohromném běsnění živlů. Mimo „údolí osmi“ (pouze osm lidí přežilo potopu) též závěsné kameny, hroby velikých lidí (první lidé byli daleko většího vzrůstu), oltář Noemův, archa Noemova, atd. zde jistě spočívá ještě spousta předmětů, které zanikají v prachu věků.
Železné linky – barevné pásky položené podél údajů kovového detektoru ukazují pravidelný vzorek železa, další potvrzení toho, že naleziště jsou pozůstatky ohromné konstrukce vyrobené lidmi a ne přírodou.
Posuv původního přistání archy a jeji posun. Rekonstrukce Noemovy archy.
„Jsem velmi potěšen tímto výsledkem, ke kterému jsme na tomto místě nyní dospěli. Mohu se dívat do očí a prohlásit, že tato formace, loď ve východním Turecku, jsou ve skutečnosti pozůstatky Noemovy archy.“