Nemrtví
Nemrtvý, oživlý mrtvý nebo též revenant je bytost, která byla po své smrti nějakým způsobem přivedena zpět do světa živých. Nemrtví se vyskytují v pověstech většiny kultur – vyjadřují přirozený ambivalentní vztah člověka ke smrti blízké osoby: člověk vzpomíná na prožité zážitky se zemřelým, pociťuje ztrátu, ale zároveň v něm smrt vzbuzuje úzkost, mrtvola je studená, rozkládá se, působí strašidelně. Revenant tak může být jak vyjádřením touhy znovu vidět ztracenou osobu, tak i obavy, aby se mrtvý nevrátil a přání, ať zemřelý odpočívá v pokoji.
Jednotlivé druhy nemrtvých pak dostávají různá jména podle svého vzhledu, svých projevů a kultury, v níž pověst vznikla. Lze je v zásadě rozlišit na nehmotné jako jsou duchové nebo tělesné jako oživlé mrtvoly. Ti se pak řadí do masitých nemrtvých (zombie, ghůl, mumie) a kostěných (kostlivec, lich).
Protože pověsti o nemrtvých jsou velmi rozšířené, stali se nemrtví i námětem mnoha literárních děl, především hororů a později fantasy, odtud pak i filmů, počítačových her atd.
Nemrtví se také vyvolávají za účelem předpovídání budoucnosti, tento věštecký obor černé magie se označuje jako nekromancie.
Revenanti se zpravidla stávají z osob, které žily hříšným životem (lakomci, podvodníci, prostopášníci, karbaníci, čarodějnice atd.), nebo které ze života odešly nezvyklou cestou (zavraždění, popravení, utonulí, sebevrazi, ženy zemřelé při porodu), případně osoby, které byly proklety, uhranuty nebo očarovány (ať už za života nebo po smrti). Méně častí jsou revenanti osoby, které nenašly pokoje, protože mají ještě na světě cosi vykonat (pomstít se, odměnit něčí laskavost, postarat se o potomky apod.).
Bytosti se zjevují na určitých místech, buď spojených s úmrtím (hřbitov, kostel, místo, kde došlo k úmrtí, popraviště), anebo na místě, kde se v minulosti vyskytovalo mnoho lidí (rozcestí, náměstí) – věřilo se totiž, že duše lidí, kteří tudy prošli, zde nechávají jakousi stopu, která podporuje zjevování nemrtvých. Mnoho druhů revenantů nemůže vstoupit do domu, práh pro ně představuje nepřekonatelnou hranici – někdy mrtvola leží v domě, ale její duch obchází pouze venku. Jiní mohou vstoupit jen na pozvání a ještě jiní nejsou z okna domu vidět, ač lidé venku je vidí. Jen pro malé množství nemrtvých není domovní práh žádnou překážkou. I vůči jiným hranicím v krajině bývají citliví – někteří nemrtví nemohou překročit tekoucí vodu. Někdy jsou omezeni na hranice panství nebo nemohou vstoupit do kostela. Kromě toho jim škodí posvěcené předměty. Hlas zvonu, úsvit nebo kohoutí zakokrhání je často změní v prach. Revenanti se zjevují v určitou denní dobu, nejčastěji o půlnoci, ale někdy třeba jen jednu noc v roce, nebo dokonce jen jednou za sto let. Také vidět zemřelé může často jen určitá osoba – člověk narozený o půlnoci, v neděli, na Štědrý den, prosťáček, dítě apod. Někdy dokonce zemřelého vidí jen zvířata – psi, kočky, koně. Velmi často nejsou nemrtví vidět, ale pouze slyšet, nebo člověk jen cítí jejich přítomnost. Občas se také objevují fotografie, na níž je údajně zobrazen nemrtvý, který při fotografování nebyl vidět.
Často se revenanti zjevují pouze ve snu, což je psychologicky pochopitelné, ale ve středověku byl takovým snům přikládán velký význam. Jedno vidění nemrtvého popisuje i Karel IV. ve svém životopise Vita Caroli: Jedné noci po hostině Karel odpočíval ve své komnatě, když náhle slyšel tajemné kroky v místnosti a potom cosi vrhlo zlatý pohár přes celou místnost. Karel výslovně upozorňuje, že se nejednalo o sen. Tuto vidinu můžeme zřejmě přisoudit alkoholovému opojení po hostině a blížícímu se spánku.
Nemrtví mohou mluvit i přesto, že u některých už stádium rozkladu pokročilo natolik, že nemají hlasivky. Mívají ovšem specifický hlas, dutý, puklý, sípavý nebo naopak nesmírně hlasitý a strašný. Někdy komunikují pouze myšlenkami.
Lidé se návratům zemřelých většinou snažili zabránit, k čemuž se užívaly různé magické praktiky:
- mrtvoly se za tímto účelem všelijak mrzačily, svazovaly, zavalovaly kamením, pohřbívaly vleže na břiše
- pohřební rituály často rovněž obsahují prvky, které mají návratu mrtvých zamezit
- když člověk zemře v místnosti, má se rychle otevřít okno, aby duše mohla odletět
- když vynášejí rakev z domu, má se za ní vylít konev vody
- kdo první hodí lopatu hlíny na rakev, nad tím nemá zemřelý žádnou moc
- na dveře domu se mají křídou nakreslit tři kříže
- v Estonsku panoval zvyk za každého zemřelého v domě zatlouct do prahu hřebík - ten měl jednak zabránit návratům zemřelého, ale také ho navždy připomínat.
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den
Píši BC práci na téma nemrtví. Libí se mi váš text. Četla jsem mnoho literatury. Ale máte tu nějaké informace, které jsem nevyčetla. Chtěla bych se zeptat zda mohu parafrázovat váš text o nemrtvých. Jedná se mi nejvíce o praktiky proti návratu zemřelých. Pokud by jste s tím souhlasili potřebovala bych jméno autora článku a rok, kdy byl článek přidán.
Moc děkuji za případnou odpověď.
Re: BC
(Admin, 23. 11. 2016 20:44)
Vim, zeVam to radost neudela, ale vse je prevzato
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Nemrtvý
Re: Re: BC
(Nikola Tylšová, 23. 11. 2016 22:23)
Texty z wikipedie bohužel vůbec nesmíme používat. Tak bohužel, budu muset pátrat jinak. Ale i tak, děkuji za velmi rychlou odpověď! x)
BC
(Nikola Tylšová, 23. 11. 2016 18:56)