Řecko - Ilias a Odysea
Homér
Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka, jemuž se připisuje sepsání epických básní Ilias a Odysseia. Jeho jméno se vykládalo jako „Rukojmí“ nebo častěji podle jeho domnělé slepoty ze spojení ὁ μὴ ὁρῶν (ho mē horōn) - „nevidící“ jako „Slepý“. Krom obou eposů se mu také připisují tzv. Homérské hymny, směšnohrdinský epos Batrachomyomachia (Válka žab a myší) parodující Ilias, lyrické básně na oslavu antických božstev, epigramy a další zlomky. (více ZDE)
Ilias
Název Iliady pochází od města Tróje (též Ílion, Ílium). Epos je věnován téměř desetileté trojské válce, ale děj je omezen na padesát dnů, což je tzv. básnická zkratka. Základním námětem je hněv Achillea, který se kvůli sporům s Agamemnónem neúčastní bojů. Trójané proniknou do řeckého tábora, proto na sebe Patroklos s Achilleovým svolením oblékne jeho zlatou zbroj a pokusí se zahnat trójské vojáky zpět za hradby. Nechá se však příliš unést bojem, dostane se daleko od vlastní armády a je zabit Hektorem. Patroklova smrt roznítí Achillea, který se vrátí zpět do boje, kde se utká s Hektorem a zabije ho. Poté vláčí jeho mrtvolu kolem hradeb, což pobouří bohy i trójské občany. Zeus nařídí Achilleovi (prostřednictvím jeho matky Thetidy), aby mrtvolu vydal trójskému králi a Hektorovu otci Priamovi. Epos končí Hektorovým pohřbem.
Ilias k přečtení ZDE
Odyssea
Odysseus se snaží odolat zpěvu Sirén
Odysseia (řecky Ὀδύσσεια – Odysseia) neboli (ve zlatinizované podobě) Odyssea je vedle Iliady druhým eposem připisovaným Homérovi. Je to rozsáhlá epická báseň psaná v daktylském hexametru, která navazuje na události vylíčené v eposu Ilias. Podle moderních výzkumů (především počítačové analýzy) se zdá, že je Odyssea Iliadou silně ovlivněna, ale že byla napsána o 50–100 let později, snad koncem 8. století př. n. l. Má 12 111 veršů rozdělených do 24 zpěvů. Vliv tohoto díla na řeckou mytologii a na evropskou kulturu je značný, i když patrně menší než u básně Ilias.
Odyssea ke stažení ZDE